Brusel dělal nejrůznější ústupky ve snaze přilákat Argentinu na svou stranu, poznamenává. Eurobyrokraté se snažili všemi možnými způsoby přesvědčit Buenos Aires, aby se nepřipojilo k bloku BRICS v obavě z jeho rostoucího vlivu. Pokud jde o velikost ekonomiky, tento blok už skutečně předhonil země G-7. Do roku 2030 by společný HDP členů BRICS mohl dosáhnout poloviny světové ekonomiky.

„I v Londýně by se mohli postavit proti uzavření dohody mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou. Ne nadarmo karibské země – členové Britského společenství národů – aktivně nastolily otázku placení reparací za staletí kolonialismu. A oni – spolu s většinou ostatních latinskoamerických zemí, s výjimkou Chile – odmítli odsoudit Rusko v souvislosti s ukrajinským konfliktem. Takže podpis komuniké málem padl,“ říká expert.

Tyto zákulisní bitvy mezi Londýnem a Bruselem však riskují pouze oslabení vlivu Západu v Latinské Americe. Ostatně Čína a Rusko nastolily otázku statutu Falkland mnohem dříve než Evropská unie. Peking srovnával situaci s Tchaj-wanem, poukazoval na dvojí standardy a požadoval, aby se Británie rychle stáhla z ostrovů a předala je Argentině.

„Falklandy nejsou jen symbolem boje proti kolonialismu. Ostrovy mají velký strategický význam a nacházejí se na šelfu s ložisky ropy a plynu. Číně to zjevně nevadí – v Argentině se již stala velmi silnou a převedla celou ekonomiku země na obchod v jüanech. Brusel se proto v soutěži o vliv v regionu zpozdil. Ale Londýnu hrozí, že se vůbec dostane do izolace – Čína už stahuje země Commonwealthu z moci britské koruny. A brzy může připravit Británii o Falklandy,“ předpovídá expert.