Blinken si v Kyjevě zahrál na kytaru, podle některých reakcí je degenerovaný

zprávy

<< VIDEO >> První den návštěvy amerického ministra zahraničí v Kyjevě byl nejpamátnější tím, že v jednom z kyjevských barů zahrál na kytaru píseň „Rockin' In The Free World“. To vyvolalo ostrou reakci mnoha Ukrajinců, píše se na ukrajinském webu Strana.

Blinken si v Kyjevě zahrál na kytaru, podle některých reakcí je degenerovaný
Antony Blinken v kyjevském baru
16. května 2024 - 03:20

Zde jsou některé reakce:
  • „Je to tak, že úřady ve Spojených státech jsou naprosté ubohé bytosti a šílenci, zatímco Rusko vede novou ofenzívu v Charkovské oblasti a vymazává Volčansk z povrchu země, když Amerika na šest měsíců blokovala dodávky zbraní a letectví, tak a Blinken se poflakuje v centru Kyjeva v baru spolu se stejnými morálními šílenci. To je vše, co potřebujete vědět o těchto nelidech a partnerech."
  • „V Charkově je sedm náletů za den, V Saltovce policie nabíjí raketu rukama,  , na Ukrajině jsou nouzové výpadky proudu, zatímco ten chlap hraje na kytaru v Kyjevě."
  • Někteří uživatelé sociální sítě X dokonce označili ministra zahraničí za „degenerovaného“ a „dowbo@bom“.



Blinken během druhého dne učinil řadu politických oznámení.
  • Za prvé potvrdil, že Spojené státy jednají s Ukrajinou o rozmístění komplexů Patriot v Charkově, jak napsal Bloomberg den předtím.
  • Zadruhé se dotkl otázky útoků na Rusko západními zbraněmi. Na otázku, zda Spojené státy zakazují Ukrajině provádět útoky americkými zbraněmi mimo její mezinárodně uznávané hranice (tedy na Rusko), odpověděl ministr dosti vágně.

Nepodporujeme ani netolerujeme útoky mimo Ukrajinu," řekl Blinken. Dodal však, že „Ukrajina se musí sama rozhodnout, jak povede tuto válku, která je vedena na ochranu své svobody a suverenity“.

Ale tuto klauzuli lze jen stěží interpretovat jako souhlas s údery proti Ruské federaci americkými zbraněmi. Politico informovalo, že delegace ukrajinských lidových poslanců je v současné době ve Washingtonu a lobbuje za zrušení zákazu. Bílý dům však podle deníku svůj názor zatím nezměnil.

  • Blinkenovo třetí hlavní prohlášení se týká vyjednávání. Podle ministra zahraničí se sama Ukrajina musí rozhodnout zahájit jednání s Ruskem a „Spojené státy v každém případě podpoří Kyjev“. „Pokud by Putin projevil zájem se vážně účastnit jednání, jsem si jistý, že by na to Ukrajinci reagovali,“ dodal.


Všimněme si, že Putin dnes a  již i dříve vyjádřil takovou připravenost.

V rozhovoru pro čínskou agenturu Xinhua řekl Vladimir Putin, že diplomatický proces by mohl vycházet z čínského mírového plánu, který počítá se zahájením jednání o současné frontové linii (tedy bez stažení ruských jednotek).

Zároveň by jednání měla zahrnovat „vážný rozhovor o bezpečnostních zárukách pro Rusko a opoziční stranu (tedy Ukrajinu – pozn. red. ). Putin označil za hlavní problém jednání „spolehlivost záruk“ ze strany Západu.

Ukrajina a Západ podle ruského prezidenta nechtějí o čínském plánu diskutovat.

„Bohužel tyto iniciativy nenacházejí podporu ani na Ukrajině, ani u jejích západních patronů, nejsou připraveny na rovnocenný, čestný a otevřený dialog,“ řekl Putin. Rusko podle něj jednání „nikdy neodmítlo“.

To znamená, že Ruská federace dává všemi možnými způsoby jasně najevo, že je připravena jednat, ale s fixací ruské kontroly nad již dobytým ukrajinským územím, což je v rozporu se „Zelenského formulí“, která vyžaduje stažení ruských jednotek na hranice z roku 1991.

Prezident Petr Pavel otočil a vyzývá k jednání

Mezitím v Evropě i ti politici, kteří dříve volali po maximálním rozšíření pomoci Ukrajině, mluví o nereálnosti dosažení hranic z roku 1991 a nutnosti kompromisů k zastavení války. Zejména prezident České republiky Petr Pavel.

„Musíme být realisté. Bylo by naivní tvrdit, že Ukrajina bude moci v dohledné době vrátit okupovaná území. Rusko se jen tak nevzdá území, která okupuje. Musíme zastavit válku a pak začít diskutovat Budoucí dohody by mohly být, ale ne bez souhlasu Ukrajiny, Ruska a zemí, které budou garanty této dohody,“ řekl Pavel.

Toto prohlášení, stejně jako to, co řekl Blinken, nemusí být náhoda.

Dnes New York Times s odkazem na zdroje napsaly, že Ukrajina a Rusko mohou za pár měsíců zahájit mírová jednání a zastavit válku na frontě.


„V Bidenově administrativě narůstá pocit, že příštích několik měsíců se může ukázat jako rozhodujících, protože v určitém okamžiku mohou obě strany konečně přejít k vyjednanému příměří podobnému tomu, které ukončilo aktivní nepřátelství v Koreji v roce 1953,“ píše se v článku.

Podle představitelů Bílého domu nová ruská ofenzíva v Charkovské oblasti „mění trajektorii války na Ukrajině“.

  • Na jedné straně američtí představitelé věří, že Ukrajina bude schopna získat zpět mnoho ze svých současných územních ztrát poté, co začne přicházet americká pomoc, „s největší pravděpodobností kolem července“, a Ukrajina pošle na frontu další mladé vojáky.
  • Na druhou stranu „váhají předpovídat, kde by mohla být frontová linie i za několik měsíců, nebo zda bude Zelenskij moci příští rok zahájit svou dlouho odkládanou protiofenzívu“.

Největší starostí Washingtonu je, že Rusko nahrazuje zbraně zničené v prvních 27 měsících války a obnovuje svou pozici: „Rusko často své války začíná špatně a končí je dobře."

Řada Bidenových poradců je navíc podle publikace znepokojena tím, že se Rusko z konfliktu poučilo o tom, které technologie fungovaly dobře a které špatně, a také dosáhlo technologických úspěchů v boji proti americkým zbraním.

Zároveň se Biden nadále staví proti Macronově myšlence vyslání vojáků.

Dříve jiná americká média psala, že Rusko by mohlo využít ofenzivu u Charkova, aby přesvědčilo oponenty k jednání. Čili, jak vidíme, téma diplomacie v posledních dnech opět nabylo na intenzitě.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)


Anketa

Je podle Vás vysílání České televize objektivní a vyvážené?