Francie a Velká Británie poprvé společně provedly vojenské cvičení zahrnující simulovaný jaderný úder. Britské stíhačky Typhoon doprovázely francouzské Rafale během operace nad Středozemním mořem. Jde o významný krok ve spolupráci dvou evropských jaderných mocností v době rostoucího napětí s Ruskem a nejistoty ohledně dlouhodobých bezpečnostních závazků Spojených států. Cvičení s označením Rummy proběhlo v úterý 20. října, francouzské ministerstvo obrany o něm informovalo v pátek 23. října. Francouzské letouny odstartovaly ze základny Saint-Dizier na severovýchodě země a britské stroje zajišťovaly jejich doprovod. Skutečné jaderné zbraně při operaci použity nebyly.
Francouzská ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrinová zdůraznila, že nezávislost jaderných sil obou zemí nevylučuje jejich vzájemnou koordinaci. Podle ní společné cvičení potvrzuje prohlubování vojenské spolupráce mezi Paříží a Londýnem. Význam operace spočívá především v prvním zapojení britských bojových letounů do francouzského jaderného cvičení. Francie disponuje jadernými zbraněmi odpalovanými z ponorek i nesenými bojovými letouny. Britské jaderné odstrašení je naproti tomu založeno výhradně na balistických raketách odpalovaných z ponorek. Typhoony proto při cvičení plnily podpůrnou úlohu, nikoli úlohu nosičů jaderných zbraní.
Britský ministr obrany Wes Streeting označil spolupráci za potvrzení společného závazku obou zemí k evropské bezpečnosti. Cvičení současně vysílá signál potenciálním protivníkům, že Londýn a Paříž jsou schopny koordinovat své vojenské operace i v oblasti jaderného odstrašování.
Londýn a Paříž prohlubují jadernou spolupráci
Základem nového přístupu je deklarace z Northwoodu, kterou Británie a Francie podepsaly v červenci 2025. Dokument stanoví, že jejich jaderné síly zůstávají nezávislé, ale mohou být koordinovány. Obě země zároveň vytvořily společnou řídicí skupinu, která se zabývá jadernou politikou, vojenskými schopnostmi a plánováním spolupráce. Rozhodnutí o případném použití jaderných zbraní přitom nadále náleží výhradně příslušnému národnímu vedení. Nevzniká společné evropské jaderné velení ani automatický závazek jedné země použít jaderné zbraně na základě rozhodnutí druhé.
Francouzský prezident Emmanuel Macron letos v březnu oznámil záměr rozšířit francouzský jaderný arzenál a nabídl dalším evropským partnerům účast na společných cvičeních. Připustil také možnost dočasného rozmístění francouzských prostředků schopných nést jaderné zbraně na území spojeneckých států. Francie podle veřejně dostupných odhadů disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi, Británie zhruba 225. Jejich arzenály jsou výrazně menší než americký a ruský, přesto představují významnou součást evropského odstrašení.
Evropa hledá větší bezpečnostní nezávislost
Evropská bezpečnost nadále stojí především na NATO a americkém jaderném deštníku. Severoatlantická aliance označuje strategické jaderné síly Spojených států za hlavní záruku své bezpečnosti. Britské a francouzské prostředky tento systém doplňují, nikoli nahrazují. Politika Donalda Trumpa však přiměla část evropských vlád více uvažovat o vlastní odpovědnosti za obranu. Rozdílné postoje Washingtonu a evropských metropolí k některým bezpečnostním a hospodářským otázkám ukazují, že jejich strategické zájmy se nemusejí vždy shodovat.
Britsko-francouzská spolupráce proto představuje možnost posílení evropského pilíře jaderného odstrašování. Významným omezením však zůstává odlišné postavení obou zemí v NATO. Zatímco Británie se účastní aliančního jaderného plánování, Francie si zachovává nezávislou jadernou politiku a není členem Skupiny NATO pro jaderné plánování.
Pro Českou republiku má tento vývoj přímý bezpečnostní význam. Česko se opírá o kolektivní obranu NATO a spojenecké závazky. Silnější evropské odstrašení může věrohodnost těchto závazků podpořit, samotné cvičení však nepředstavuje novou jadernou bezpečnostní záruku pro ostatní evropské státy. Rozhodující bude, zda Londýn a Paříž dokážou spolupráci rozšířit také do společného plánování a jaké možnosti zapojení nabídnou dalším evropským spojencům.
První britská účast na francouzském jaderném cvičení tak představuje více než symbolickou vojenskou demonstraci. Ukazuje, že evropské státy začínají posilovat vlastní schopnosti odstrašení, aniž by opouštěly dosavadní bezpečnostní systém NATO. Zásadní otázkou zůstává, zda se tento vývoj postupně promění v širší evropskou obrannou strategii.
(Barták, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – British jets join French nuclear exercise for first time, France says; 2, Britská vláda – Northwood Declaration, společné prohlášení o jaderné spolupráci; 3. Britská vláda – Společná britsko-francouzská skupina pro jadernou spolupráci; 4. Reuters – France to boost nuclear arsenal, involve European allies in deterrence; 5. NATO – Nuclear deterrence policy and forces
