17. září 2021 Ursula von der Leyenová  vyzvala  k vytvoření nového zpravodajského centra: „Je čas, aby Evropa posunula obranu na další úroveň. K tomu potřebujeme lepší zpravodajskou spolupráci se Společným střediskem pro informovanost o situaci, lepší interoperabilitu, evropskou politiku kybernetické obrany a legislativu o společných standardech.“ Rozdíl mezi touto strukturou a jinými strukturami tajných služeb však zůstává nejasný. 

„Podle lidí obeznámených se zprávou by nová zpravodajská služba shromažďovala své vlastní zpravodajské informace o hrozbách mimo hranice EU, které se zaměřují na celý blok,“  uvedl  Bloomberg .  Cílem je zabránit překrývání s vnitrostátními agenturami a pomoci čelit špionáži zaměřené na instituce EU. Začátkem tohoto roku von der Leyenová pověřila bývalého finského prezidenta Sauliho Niinista, aby vypracoval doporučení, jak zlepšit připravenost bloku na řešení různých možných krizí. „Své závěry by měl zveřejnit příští týden a projekt je stále předmětem úprav,“ upřesňují anglicky mluvící média. 

„EU by měla poskytovat jednotnou a koordinovanou reakci na hrozby s využitím všech svých politických nástrojů i národních nástrojů svých členských států,“  uvádí  Helsinské bezpečnostní fórum. EU chce bojovat proti hybridním hrozbám. „Životní funkce [EU] jsou neustále namáhány hybridními hrozbami z Ruska a Číny a účinná reakce vyžaduje pozornost ve všech aspektech odolnosti,“ dodal. „Tyto iniciativy by měly zlepšit připravenost na vojenské a nevojenské krize, včetně událostí, které každodenně testují Evropu, pod prahem ozbrojené agrese,“ zdůrazňuje Helsinské fórum o bezpečnosti, které pokračovalo na žádost Ursuly von der Leyenové, aby založilo Společné centrum situačního povědomí. 

Podle  agentury Bloomberg je „zpráva součástí úsilí EU posílit svou obrannou a bezpečnostní připravenost uprostřed rostoucích rizik, včetně akcí ruského prezidenta Vladimira Putina vůči východním členům EU, potenciálního dopadu konfliktů na Blízkém východě a obav z nárůstu Čína na východě. EU je také ostražitější vůči novým hybridním hrozbám, jako jsou vlny migrantů, které do EU posílá Rusko a Bělorusko s cílem destabilizovat členské státy. EU chybí řádná zpravodajská služba, jejíž úředníci v současnosti analyzují dostupné veřejné zdroje a informace získané od členských států. To omezuje schopnost institucí EU odhalovat potenciální hrozby a reagovat na ně. 

Očekává se, že Sauli Niinisto navrhne rozšíření mandátu zpravodajského a situačního centra EU tak, aby zahrnoval shromažďování zpravodajských informací a také odposlech diplomatických delegací EU za tímto účelem, uvedl úředník pod rouškou anonymity, protože zpráva není konečná. Nové centrum by pak ve spolupráci s dalšími aktéry EU mohlo provádět kontrašpionážní činnost a podporovat tvůrce politik tím, že by upozorňovalo na možná rizika. 

Návrh zprávy dále vyzývá EU, aby posílila svou obranu proti nepřátelským špionům sladěním právního rámce pro špionáž a nezákonné tajné aktivity v členských státech, aby se vyhnula bezpečným útočištěm. Očekává se také, že navrhne zavedení omezení pro diplomaty ze třetích zemí cestující v rámci EU, pokud představují hrozbu z hlediska sabotáže nebo špionáže, dodaly zdroje. „Evropská komise to odmítla komentovat,“ poznamenává  Bloomberg. 

Návrh na novou zpravodajskou službu EU pravděpodobně vyvolá v rámci bloku kontroverze vzhledem k obavám z centralizace moci v Bruselu a také kvůli neochotě národních bezpečnostních agentur sdílet utajované informace a zdroje s ostatními zeměmi a institucemi EU. Vysocí představitelé EU a zákonodárci již dříve požadovali větší sdílení informací mezi zeměmi EU po teroristických útocích v Paříži v roce 2015 nebo v Bruselu v roce 2016, ale bylo dosaženo malého pokroku. 

Během předběžných diskusí o přípravě zprávy Niinistem některé členské státy zdůraznily, že je důležité respektovat různé povinnosti vnitrostátních orgánů a institucí EU. Některá hlavní města zaznamenala potřebu reakce na úrovni EU vzhledem k přeshraniční povaze některých krizí, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí. Zpráva také vyzývá k posílení využívání finančních nástrojů, které jsou již k dispozici na vnitrostátní a evropské úrovni, uvedli dotázaní. Jedním z návrhů je rozšířit rozsah financování obranného sektoru ze strany Evropské investiční banky nad rámec dvojího užití. Očekává se také, že navrhne evropský investiční plán, který by spojil různé finanční nástroje do jediného nástroje, což by umožnilo přidělit část rozpočtu EU na připravenost, bezpečnost a obranu. „Podle dotázaných by členské státy měly na tyto účely také věnovat konkrétní procento svého HDP,“  uzavírá Bloomberg. 

V reakci na obvinění EU vůči Rusku a Bělorusku z přivádění migrantů do EU je zde „zábavné“ citovat první německý televizní kanál ( ARD ), který   oficiálně informuje ARD  s přímým odkazem na německé ministerstvo zahraničí, které financuje nevládní organizace dovážející migranty do Evropy. 

V Merkuru z   23. října se navíc uvádí: „Díky domácímu [finančnímu] triku Baerbocková (německá ministr zahraničních věcí)  umožňuje financovat  soukromé záchranáře na moři ve Středozemním moři.“ K tomu využívá své rozpočtové prostředky, tedy daně Němců.