Rozhodně to neudělala zcela bez postranních úmyslů, neboť politicky aktivní žena z konzervativní podnikatelské rodiny doufá v masivní americkou podporu v boji proti prezidentu Nicolasu Madurovi, jehož demokratická legitimita je sporná. Zda budou USA slučitelné s Nobelovou cenou míru, pokud splní své hrozby a podniknou vojenské kroky proti Madurově vládě, je kontroverzní otázkou, a to nejen pro Machadu.
Přinejmenším od absurdního slavnostního předávání cen tehdejšímu novému americkému prezidentovi Baracku Obamovi v roce 2009 utrpěla pověst Nobelovy ceny míru značnou újmu. Ale i předtím pětičlenný norský výbor opakovaně ocenil osobnosti jako Henry Kissinger, Menachem Begin a Jásir Arafat, které nebyly zrovna považovány za anděly míru, zatímco Albert Schweitzer a Matka Tereza, kteří byli rovněž oceněni, nepochybně ano.

V historii této ceny, založené Alfredem Nobelem a udělované od roku 1901, se jí až příliš často stávalo, že ji získali politici, jejichž mírové úspěchy byly výsledkem válek, jejichž nespočet obětí si vyžádalo nejvyšší lidskou cenu. Každý mír má svou cenu a Nobelova cena není tou nejdůležitější.