Foreign Affairs zdůrazňuje, že rozšiřování vojenské přítomnosti USA na Středním východě může zhoršit regionální napětí, zvyšovat rizika a náklady na chybné odhady a nechtěně vyvolávat konflikty, kterým se USA snaží vyhnout.
Časopis také poukazuje na to, jaký dopad bude mít způsob, jakým prezident Joe Biden a jeho administrativa řídí akce Izraele, blízkého spojence USA, a na širší geopolitické důsledky války pro regionální stabilitu a schopnost Washingtonu čelit a odrazit nepřátele.
Článek upozorňuje, že "přísun vojenského vybavení a personálu USA na Střední východ může nakonec zapříčinit, že se USA zapletou do nekonečných bezpečnostních závazků v oblasti, od které se nedávno snažily osvobodit."
Foreign Affairs zdůrazňuje, že tradiční přístup USA "bezpečnost především" se na Středním východě ukázal jako nákladný ve smyslu utracených dolarů a ztracených životů a byl pro region destruktivní, přispívaje k letům války, povstání a ekonomické zkázy.
S narůstající přítomností USA se jejich hluboké vojenské zapojení na Středním východě může prodloužit i po skončení současné krize, což může přispět k nadměrné expanzi, která "dlouhodobě vytvoří závažné mezery jinde, zejména v Indickém a Tichomořském regionu".
Časopis dále uvádí, že i když jsou důsledky izraelské války v Gaze "stále nejisté", není příliš brzy navrhnout obrysy udržitelnější americké politiky na Středním východě.
Foreign Affairs zdůrazňuje, že "ještě důležitější je, že jakmile se současná krize začne stabilizovat, měl by Washington pracovat na stažení vojsk, která rychle poslal zpět na Střední východ, a jít ještě dál tím, že výrazně sníží a reorganizuje svou vojenskou přítomnost v regionu".
Současně by měl Washington investovat do budování kapacit a odolnosti svých regionálních partnerů, "aby mohli společně efektivněji pracovat na udržení stability a řešení bezpečnostních výzev s menší americkou podporou".
Analýza dále naznačuje, že "tento dvoustranný přístup by mohl vést USA k vyváženější politice na Středním východě, která se vyhne přehnané expanzi, ale stále může ujišťovat partnery a předcházet budoucím katastrofám."
Magazín také upozorňuje, že vzhledem k tomu, že Bidenova administrativa zdvojnásobuje své úsilí o posílení dodávek amerických zbraní a dalších sil na Střední východ, není jasné, zda američtí politici zvážili sekundární a terciární dopady tohoto posílení bezpečnostní role USA v regionu a jak to bude vnímáno nepřáteli i spojenci.
Washington musí rozpoznat a řešit tři konkrétní rizika: eskalaci, násilnou reakci a vyčerpání, píše americký časopis Foreign Affairs.
Časopis dále uvádí, že "ačkoliv Pentagon tvrdí, že nasazení amerických sil má zabránit širšímu konfliktu, zdá se stejně pravděpodobné, že zvýšení počtu vojsk může nakonec vyvolat eskalační spirálu místo jejího předcházení". Tento nový příliv amerických vojenských sil může vést k neočekávaným výzvám nejen mezi nepřáteli, ale může také podkopat vztahy s klíčovými spojenci a partnery USA, jako jsou Egypt, Jordánsko, Spojené arabské emiráty a další.
Foreign Affairs také upozorňuje, že desetiletí amerických vojenských zásahů vedla ke zhoršení regionálních nepřátelství a podněcování závodů ve zbrojení, což přispělo ke zhoršení místních konfliktů.
Jako první krok by měla být převelena dodatečná vojska a platformy, které byly do regionu odeslány od 7. října. Dále by měla být stažena většina nebo všechna amerického vojska v Iráku a Sýrii, protože se zdá, že jejich nasazení spíše podněcuje regionální eskalaci než ji odrazuje.
Nakonec by USA měly začít snižovat svou přítomnost v ostatních částech regionu tím, že posílí své síly v menším počtu zařízení.
Magazín dodává, že toto snížení by také mělo snížit riziko vojenské expanze a umožnit Washingtonu rozvíjet ekonomický a politický přístup k regionu, který je komplexnější. S menším vojenským zapojením USA by měly více času a zdrojů na přeorientování své politiky na Středním východě směrem k diplomacii, společenské angažovanosti a ekonomické správě, což jsou nástroje, které by mohly pomoci řešit "vznikající výzvy".
Magazín Foreign Affairs uzavírá, že tyto změny by mohly představovat významný posun v americké politice na Středním východě, směrem od Washingtonem vedeného bezpečnostního modelu k vyváženějšímu přístupu, který snižuje rizika eskalace nebo nadměrné expanze a umožňuje regionálním silám převzít iniciativu.