Marseille, kdysi klenot středomořské Francie a slavný přístav otevřený světu, dnes představuje děsivý příklad města, kde selhal stát. Místo, kde zákony republiky přestaly platit, a kde o moc soupeří ozbrojené gangy s vojenskou přesností. Podle reportáže španělského novináře Javiera Villamora se z Marseille stalo hlavní město pašování heroinu v Evropě a současně bojová zóna, v níž se o každou ulici svádějí kruté přestřelky. „Narco je boss, kulky jeho jazykem,“ píše server The European Conservative.
Největší tragédií je, že se ve válce gangů, a to zejména mezi uskupeními DZ Mafia a Yoda, nemíří jen na nepřátele. V roce 2023 bylo podle státního zastupitelství zavražděno nejméně 49 lidí, převážně střelnými zbraněmi. Někteří z nich byli nezletilí, jiní zcela nevinní kolemjdoucí. Patří k nim desetiletý chlapec z Nîmes či čtyřiadvacetiletá studentka práva, zastřelená v ložnici. Tyto případy nejsou výjimkou, ale důsledek brutálního a bezskrupulózního systému. Většina násilí se odehrává na severu města, zejména v čtvrti La Paternelle, kde válka mezi gangy probíhá o každý milimetr prostoru, který generuje desítky tisíc eur denně na drogových tržbách.
Do první linie tohoto narkobyznysu jsou nasazováni teenageři. Mnozí z nich jsou nezletilí migranti z pařížských banlieues či malých měst. Jsou naverbováni přes sociální sítě a lákáni na rychlé peníze, značkové oblečení a respekt.
„Začal jsem v šestnácti a vydělával 500 eur denně,“ uvedl jeden z nich.
Jenže když se rozhodnou odejít, je pozdě. Jsou jim podstrčeny falešné dluhy, jsou mučeni, unášeni a zotročeni. Ze světa drog není úniku. Jak potvrdily výpovědi policistů, organizace využívají metod hraničících s moderním otroctvím.
Napojení této krvavé reality na imigraci je zřejmé a čím dál těžší jej ignorovat. Mnohé z těchto zločineckých sítí operují v Marseille už desítky let a přirozeně se napojily na nekontrolované migrační toky. Severofrické, subsaharské či smíšené klany dnes ovládají celé bloky čtvrtí, kde se již neřídí zákony republiky, ale příkazy „šéfa“. Policie je často bezmocná, někdy zcela chybí, jindy je zcela přetížená.
„Medicína, kterou tu provozujeme, je medicína z bitevního pole,“ popsal výstižně jeden z místních policistů.
Ačkoliv stát reaguje se zpožděním, jisté kroky učinil. V La Paternelle byly postaveny betonové zátarasy, zvýšena policejní přítomnost a některá drogová hnízda byla rozprášena. Ale drogy nemizí, jen mění podobu. Místo klasických pouličních dealerů nastupuje nová éra tzv. „Uber shit“ (drog na objednávku až domů). Organizované struktury jsou flexibilní, adaptabilní a často lépe řízené než mnohé státní instituce. A co je nejhorší, nejsou svázány žádnými předpisy ani morálními zábranami.
Kromě represivních opatření vznikají i snahy zevnitř komunit. Některé neziskové organizace a místní hnutí se snaží obnovit důstojnost čtvrtí. Aktivistka Fadela například vede workshopy a aktivity pro mládež, které mají za cíl opětovné „získání“ veřejného prostoru pro místní obyvatele.
„S násilím jsme žili, ale naučili jsme se mlčet,“ říká jedna z dobrovolnic.
Psali jsme:
Rok 2024 přinesl částečné snížení počtu vražd. Gang Yoda byl zřejmě poražen a vytlačen ze scény, ale klid je jen relativní. Gangu DZ Mafia se podle médií daří nejen na ulicích, ale i ve věznicích. Organizuje tam útoky na zaměstnance vězeňské služby a zastrašuje jejich rodiny, čímž potvrzuje, že jeho moc nekončí zamřížovanými dveřmi. Z Marseille se stává nejen narkotické hlavní město Evropy, ale i laboratoř násilné subkultury, kde si mladí z ulic zvykli používat samopaly stejně běžně, jako jiní posílají zprávy na telefonu.
Marseille dnes nestojí jen na pokraji občanské války, ale na křižovatce, která může rozhodnout o budoucnosti celé Francie. Pokud stát nenajde sílu znovu ovládnout své území, riskuje, že se model „Marseille“ stane šablonou pro celou západní Evropu. A zítra už nemusí být na řadě Marseille, ale třeba Lyon, Brusel, nebo Paříž.
(Kovář, European Conservative, foto: zai)
