Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, kterým proudí až 20 % světového obchodu s ropou a LNG, dosáhlo kritického bodu. Vše odstartoval výrok bývalého íránského ministra hospodářství Ehsana Khandouziho, který ve středu 18. června publikoval na síti X zprávu, která otřásla nejen diplomatickým světem, ale i globálními trhy.

„Od zítřka po dobu 100 dnů nebude moct proplout žádný tanker s ropou ani LNG bez íránského souhlasu,“ prohlásil Khandouzi a dodal, že „jakékoli zpoždění v realizaci této politiky znamená, že válka vstoupí do našich měst,“ uvedl server ZeroHedge. 

Ačkoli Khandouzi není v současnosti ve vládě, jeho slova jsou považována za testovací balónky režimu. Podobný jazyk je totiž v íránské politice často předzvěstí reálných kroků, zejména pokud jsou doprovázeny akcí Revolučních gard (IRGC) v oblasti.

Hormuzský průliv je nejdůležitějším námořním chokepointem pro světový obchod s ropou. V nejužším místě měří pouze 33 kilometrů a denně jím „proplouvá“ přes 18 milionů barelů ropy (což představuje asi 30 % veškerého LNG především z Kataru) a desítky strategických tankerů mezi Blízkým východem, Asií a Evropou.

Uzavření této tepny by znamenalo globální šok. Ceny ropy by pak mohly vystřelit až ke 150 dolarům za barel a světová inflace by znovu dramaticky narostla.
„Blokáda Hormuzského průlivu by prakticky odřízla celý energetický tok z oblasti Perského zálivu, což by mohlo vést ke krizi na trhu s ropou a prudkému růstu cen nad 120 až 130 dolarů za barel,“ uvedla ve své analýze banka JPMorgan.

Napětí není jen verbální. Již v úterý 17. června došlo v oblasti Fujairah k těžké námořní nehodě. Tanker Front Eagle narazil do tankeru Adalynn, který následně vzplanul. Vše se odehrálo v době, kdy byla v oblasti intenzivně rušena GPS navigace, a to především u tankerů s ropou.

Podle amerického listu Wall Street Journal existuje důvodné podezření, že se jedná o cílené elektronické rušení, které destabilizuje lodní dopravu a testuje reakce protivníků.

Podle Mezinárodní námořní organizace (IMO) se situace v oblasti rychle zhoršuje, a to nejen technicky, ale i diplomaticky. Írán a Izrael si během zasedání 18. června navzájem vyčítali destabilizaci námořních cest, a každý obvinil toho druhého z podpory terorismu.

Výhrůžky omezit tranzit lze číst jako součást širší íránské strategie, která zahrnuje ekonomickou odvetu za izraelské útoky na jeho území, tlak na USA v době eskalující války v Gaze a snahu přenést tlak na Západ skrze trhy s energií.


Podle zdrojů z Bílého domu svolal 18. června americký prezident Donald Trump krizové jednání s bezpečnostní radou a následně telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Reálnou možností je, že v případě útoku na civilní tankery USA zasáhnou vojensky, například formou doprovodných konvojů nebo úderů na základny IRGC.

„Nikdo neví, co udělám. Ale garantuji, že žádný útok na americké lodě neskončí bez následků,“ citovala prezidenta Trumpa americká televizní stanice Fox News.

Situace kolem Hormuzského průlivu ukazuje, jak křehké je globální propojení energetických trhů a geopolitiky. Jediný tweet bývalého ministra může spustit lavinu událostí, která rozpoutá nejen cenový chaos, ale i válku v Perském zálivu.

Trhy již reagují. Cena ropy Brent vzrostla během 24 hodin o 6 %, tankery z Bahrajnu a Kataru hlásí zpoždění a pojišťovny zvedají sazby pro převoz v oblasti.


Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, kterým proudí až 20 % světového obchodu s ropou a LNG, dosáhlo kritického bodu. Vše odstartoval výrok bývalého íránského ministra hospodářství Ehsana Khandouziho, který ve středu 18. června publikoval na síti X zprávu, která otřásla nejen diplomatickým světem, ale i globálními trhy.

„Od zítřka po dobu 100 dnů nebude moct proplout žádný tanker s ropou ani LNG bez íránského souhlasu,“ prohlásil Khandouzi a dodal, že „jakékoli zpoždění v realizaci této politiky znamená, že válka vstoupí do našich měst,“ uvedl server ZeroHedge. 

Ačkoli Khandouzi není v současnosti ve vládě, jeho slova jsou považována za testovací balónky režimu. Podobný jazyk je totiž v íránské politice často předzvěstí reálných kroků, zejména pokud jsou doprovázeny akcí Revolučních gard (IRGC) v oblasti.

Hormuzský průliv je nejdůležitějším námořním chokepointem pro světový obchod s ropou. V nejužším místě měří pouze 33 kilometrů a denně jím „proplouvá“ přes 18 milionů barelů ropy (což představuje asi 30 % veškerého LNG především z Kataru) a desítky strategických tankerů mezi Blízkým východem, Asií a Evropou.

Uzavření této tepny by znamenalo globální šok. Ceny ropy by pak mohly vystřelit až ke 150 dolarům za barel a světová inflace by znovu dramaticky narostla.
„Blokáda Hormuzského průlivu by prakticky odřízla celý energetický tok z oblasti Perského zálivu, což by mohlo vést ke krizi na trhu s ropou a prudkému růstu cen nad 120 až 130 dolarů za barel,“ uvedla ve své analýze banka JPMorgan.

Napětí není jen verbální. Již v úterý 17. června došlo v oblasti Fujairah k těžké námořní nehodě. Tanker Front Eagle narazil do tankeru Adalynn, který následně vzplanul. Vše se odehrálo v době, kdy byla v oblasti intenzivně rušena GPS navigace, a to především u tankerů s ropou.

Podle amerického listu Wall Street Journal existuje důvodné podezření, že se jedná o cílené elektronické rušení, které destabilizuje lodní dopravu a testuje reakce protivníků.

Podle Mezinárodní námořní organizace (IMO) se situace v oblasti rychle zhoršuje, a to nejen technicky, ale i diplomaticky. Írán a Izrael si během zasedání 18. června navzájem vyčítali destabilizaci námořních cest, a každý obvinil toho druhého z podpory terorismu.

Výhrůžky omezit tranzit lze číst jako součást širší íránské strategie, která zahrnuje ekonomickou odvetu za izraelské útoky na jeho území, tlak na USA v době eskalující války v Gaze a snahu přenést tlak na Západ skrze trhy s energií.


Podle zdrojů z Bílého domu svolal 18. června americký prezident Donald Trump krizové jednání s bezpečnostní radou a následně telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Reálnou možností je, že v případě útoku na civilní tankery USA zasáhnou vojensky, například formou doprovodných konvojů nebo úderů na základny IRGC.

„Nikdo neví, co udělám. Ale garantuji, že žádný útok na americké lodě neskončí bez následků,“ citovala prezidenta Trumpa americká televizní stanice Fox News.

Situace kolem Hormuzského průlivu ukazuje, jak křehké je globální propojení energetických trhů a geopolitiky. Jediný tweet bývalého ministra může spustit lavinu událostí, která rozpoutá nejen cenový chaos, ale i válku v Perském zálivu.

Trhy již reagují. Cena ropy Brent vzrostla během 24 hodin o 6 %, tankery z Bahrajnu a Kataru hlásí zpoždění a pojišťovny zvedají sazby pro převoz v oblasti.