Přemýšleli jste někdy o tom, jak politicky nekorektní jsou historické operní texty? Vydavatelství Critical Classics ano. Protože: Některá slova a klišé ze včerejška už dnes nefungují.
Začíná Mozartovou „Kouzelnou flétnou“, hlásí Deutschlandfunk. Protože to má být plné verbálních nízkých úderů proti ženám a lidem jiné barvy pleti (anglicky pro nebělochy). Nejzřetelnější je to na postavě toho zlého, takzvaného Maura Monostata.
Nedotčen nezůstává ani platonický duet mezi Paminou a Papagenem. Slovo „Weib“ (kočka,kráska), které se tam často používá, by mělo být nahrazeno slovem „žena“. A místo pouhého zpívání o heterosexuální lásce by se měl vytvořit prostor pro různé milostné varianty. Muž a muž, žena a žena – to vše by mělo být možné v nové „Kouzelné flétně“.
Začíná Mozartovou „Kouzelnou flétnou“, hlásí Deutschlandfunk. Protože to má být plné verbálních nízkých úderů proti ženám a lidem jiné barvy pleti (anglicky pro nebělochy). Nejzřetelnější je to na postavě toho zlého, takzvaného Maura Monostata.
Nedotčen nezůstává ani platonický duet mezi Paminou a Papagenem. Slovo „Weib“ (kočka,kráska), které se tam často používá, by mělo být nahrazeno slovem „žena“. A místo pouhého zpívání o heterosexuální lásce by se měl vytvořit prostor pro různé milostné varianty. Muž a muž, žena a žena – to vše by mělo být možné v nové „Kouzelné flétně“.
Nejen změny textu: kompletně by měly být obnoveny i postavy
Přestrojení Papageny za „starou, ošklivou ženu“ je nyní vnímáno jako sexistické a diskriminující na základě věku. Vydavatel má řešení: Papageno by neměl zavrhovat Papagenu kvůli jejímu vzhledu, ale protože si neumí poradit se sebevědomými ženami.
Už ale nejde jen o změny textu. Měla by být „posílena“ postavy Paminy. Proč smí jen Tamino zpívat milostnou árii, zatímco Paminin závazek vůči princi se mlčky přebírá?
Už ale nejde jen o změny textu. Měla by být „posílena“ postavy Paminy. Proč smí jen Tamino zpívat milostnou árii, zatímco Paminin závazek vůči princi se mlčky přebírá?
Kouzelná flétna (KV 620) je poslední opera, resp. singspiel Wolfganga Amadea Mozarta. Poprvé byla uvedena ve Vídni 30. září roku 1791 v tehdy předměstském Divadle na Vídeňce, tedy pouhé tři měsíce před jeho smrtí. Libreto k opeře napsal divadelník Emanuel Schikaneder, libreto je psáno německy (v té době byla jako jazyk oper častější italština a němčina byla spíše výjimkou). Pohádkový děj je založen na zednářské symbolice a filozofii. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru (wikipedie)
(rp,prvnizpravy.cz,exxpres,foto:arch.)
