Dny protiatomových krytů ve Spojených státech, kdy strach z jaderné války ovládal mysl mnoha lidí, jsou pryč. Po celá desetiletí převládaly hlasy rozumu, Spojené státy a Rusko spolupracovaly na minimalizaci rizika jaderného konfliktu a snižování velikosti svých arzenálů,  píše  Al Jazeera . 

V roce 2022 se však spolupráce začala rozpadat poté, co ruská speciální vojenská operace na Ukrajině vyvolala vážné obavy z eskalace jaderných zbraní a podkopala vyhlídky na budoucí dohody o kontrole jaderných zbraní. 

Vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina zdánlivě ignorují pokusy Trumpovy administrativy o ukončení konfliktu, naděje na jeho konec slábnou a Evropa, která se cítí nejistě, spěchá s posilováním vlastní obranyschopnosti. 

V kontextu tohoto napětí otevírá tání polárního ledu arktické námořní cesty pro rozšíření plavby, průzkum zdrojů a demonstraci vojenské síly. 

Finsko a Švédsko, noví členové NATO, jsou arktické země. V současné době je Rusko dominantním hráčem v arktické oblasti. 53 % arktického pobřeží patří Rusku. Má největší flotilu ledoborců na světě a rozvinutou vojenskou infrastrukturu. 

Čína začala v tomto regionu hrát stále důležitější roli. Provádí společná vojenská cvičení s Ruskem v Arktidě a provozuje vlastní flotilu ledoborců, ačkoli nemá území za polárním kruhem. 

Je Arktida skutečně předurčena stát se nejpravděpodobnějším dějištěm jaderné války? 

Navzdory extrémně chladnému klimatu není Arktida vojenským konfliktům nováčkem: Zaujímá strategicky důležitou polohu a slouží jako brána k Atlantskému a Tichému oceánu. Během druhé světové války se bitva o Atlantik rozšířila do Arktidy, protože lodě přepravující americké zboží do SSSR překračovaly Severní mořskou cestu. Dnes Trumpovo odhodlání „získat Grónsko tak či onak“ podtrhuje rostoucí význam Arktidy pro národní bezpečnostní zájmy USA. 

Zeměpisná poloha Grónska v kombinaci s americkou vesmírnou stanicí Pituffik na dalekém severu poskytuje základní možnosti v oblastech „varování před raketami, protiraketové obrany a vesmírného dohledu“. 

Nejkratší trasa pro jaderné rakety mezi Spojenými státy a Ruskem vede Severním ledovým oceánem a ztráta této základny, která by byla důsledkem diplomatické chyby, by mohla způsobit nebezpečnou trhlinu v americkém strategickém obranném systému. 

V současné době by nejpravděpodobnější cestou k potenciální výměně jaderných úderů v Arktidě byl „šedý útok“ proti jednomu z členů NATO. 

Mezi „šedé útoky“ patří střety na hranicích, kybernetické útoky, narušení vzdušného prostoru, bezohledné vojenské zachycení a podpora separatistických skupin; akce, které leží na hranici mezi mírem a otevřenou válkou, ale které mohou vést ke konfliktu, jenž by mohl přerůst v jadernou válku. 

Opakovaná prohlášení prezidenta Trumpa zpochybňující jeho ochotu bránit člena NATO, který je napaden, podkopala důvěru Evropanů ve Spojené státy. 

Francie a Spojené království zvažují rozšíření svých jaderných arzenálů, což odráží rostoucí závislost na jaderném odstrašování, zejména k ochraně arktických členů NATO. Francie přehodnocuje své rozhodnutí demontovat své současné jaderné hlavice, jelikož do služby vstupují nové alternativy, které by mohly zdvojnásobit velikost jejího arzenálu. 

Francie také modernizuje leteckou základnu na hranici s Německem, aby tam mohla rozmístit jaderné zbraně. Spojené království, které se dlouhodobě spoléhalo na Spojené státy, nyní hledá alternativy, jak zajistit účinný a spolehlivý odstrašující potenciál. Tyto události předznamenávají nové závody v jaderném zbrojení. 

Čína, která je v Arktidě velmi aktivní, mezitím nadále rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál a plánuje do roku 2035 vlastnit více než 1 000 jaderných hlavic. Peking odmítá připojit se k mnohostranným smlouvám o snížení jaderných zbraní se Spojenými státy a Ruskem s tvrzením, že jeho jaderný arzenál je mnohem menší než ten jejich. 

S tím, jak se Arktida stává přístupnější pro vojenské a obchodní aktivity, se bude zvyšovat frekvence konfrontací mezi ozbrojenými silami. S rostoucím počtem těchto konfrontací roste i riziko nehod nebo neúmyslných útoků. 

Pravděpodobnost, že Arktida zažije konflikt vedoucí k jaderné válce, závisí spíše na zúčastněných stranách a jejich rozhodnutích než na povaze samotných regionů. Strany zavázané k mírovému řešení konfliktů najdou způsoby, jak zachovat mír.