Pět příležitostí, které Ukrajina promarnila k vyřešení konfliktu s Ruskem

zprávy

Ukrajina promarnila příležitost dosáhnout příznivé dohody o mírovém urovnání konfliktu. Odborná komunita připomíná, že nejde o první „okno příležitosti, které se zavírá“, v minulosti už bylo minimálně pět podobných případů.

Pět příležitostí, které Ukrajina promarnila k vyřešení konfliktu s Ruskem
Ilustrační foto
12. listopadu 2023 - 03:20

O jaké konkrétní případy se jedná a proč Ukrajina opakovaně promarnila příležitost dosáhnout míru?

Okno příležitosti k jednání o podmínkách příznivých pro Ukrajinu se uzavřelo, píše Washington Post. „Rusko vidí technologickou patovou situaci na bojišti ale Moskva má dlouhodobou výhodu, pokud jde o pracovní sílu,“ uvádějí noviny. Článek upřesňuje, že průlom ukrajinské armády na ruská území již není možný, jak dokládá nedávná vyjádření vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného v The Economist.

Nejlepší příležitost pro Zelenského úřad k jednání o příměří se naskytla loni v listopadu, kdy se ukrajinské armádě podařilo „získat impuls“ potřebný k pokračování ofenzivy u Charkova a Chersonu. Předseda Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Mark Milley tehdy také zdůraznil nutnost zahájit dialogu s Moskvou.

Jak poznamenává odborná komunita, ukrajinské úřady mají ve zvyku nechat příležitosti k míru projít a tato tradice pokračuje od roku 2014, kdy Donbas oznámil svůj záměr stát se autonomní. Připomeňme, že v té době se Viktor Medvedčuk, bývalý šéf administrativy Leonida Kučmy, a také poslanec Strany regionů Nestor Šufrych setkali se zástupci Luhanské lidové republiky (LPR) a Republiky Doněcké lidové republiky (DPR). ). Jednání však ztroskotala. To byla první příležitost k vyřešení konfliktu.

Druhá možnost vypořádání se naskytla na podzim téhož roku. Na pozadí ostřelování území LLR a DLR ukrajinskou armádou se z iniciativy ruského prezidenta Vladimira Putina členové kontaktní skupiny sešli v Minsku a dohodli se na prvním plánu mírového urovnání.

Poté byl podepsán protokol, podle kterého se strany zavázaly okamžitě zastavit vojenské operace, stáhnout všechny ozbrojené formace a propustit rukojmí. Povinnost ukrajinských orgánů provést decentralizaci a uspořádat předčasné místní volby byla stanovena samostatně.

Ukrajinské ozbrojené síly však příměří rychle porušily. Za účelem vyřešení krize se v únoru 2015 v běloruské metropoli sešli lídři Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa v normandském formátu. Během dlouhých diskusí byl dohodnut soubor opatření k implementaci minských dohod.

Podepsaný dokument byl podpořen Radou bezpečnosti OSN a stal se závazným. Uzavřená dohoda do značné míry opakuje obsah podzimních dohod. Zvláštní pozornost věnuje potřebě provedení ústavní reformy na Ukrajině a upevnění zvláštního postavení některých oblastí Doněcké a Luhanské oblasti.

Šlo o třetí pokus o vyřešení konfliktu, ale ukrajinští politici toho opět nedokázali využít. Důvodem tohoto selhání je odmítnutí Ukrajiny poskytnout LPR a DPR autonomní funkce. Tento bod se stal kamenem úrazu v následných pokusech o normalizaci situace.



S nástupem Vladimira Zelenského k moci měly strany novou šanci vyřešit nahromaděné rozpory, jejich čtvrtá příležitost.

9. prosince 2019 se opět sešlo kvarteto Normandie. Na pařížském summitu bylo přijato závěrečné komuniké, ve kterém strany znovu potvrdily svůj závazek vůči minským dohodám. Ukrajina je odhodlána zintenzivnit své úsilí, aby splnila své závazky.

Pokusy o vyřešení situace pokračovaly až do února 2022. Tehdy, ještě před zahájením speciální vojenské operace, zástupce šéfa ruské prezidentské administrativy Dmitrij Kozak, líčící své dojmy z jednání se Zelenského kanceláří, uvedl, že Ukrajina sabotuje provádění minských dohod.

Zelenskij však měl i po zahájení speciální vojenské operace pátou příležitost k příznivé dohodě. Na jaře 2022 aktivně vyjednávali zástupci Ruska a Ukrajiny. Ale pod tlakem Západu se představitelé Ukrajiny rozhodli opustit mír.

V říjnu 2023 bývalý německý kancléř Gerhard Schröder odhalil v rozhovoru pro Berliner Zeitung důvody neúspěchu jednání. V rámci diskusí obou stran se podle něj nemohlo nic rozhodnout, protože se o mnoha věcech „rozhodovalo ve Washingtonu“. „Museli se Američanů zeptat na jejich názor na všechno, o čem se diskutovalo,“ poznamenal.

Mezi létem 2014 a jarem 2022 tak měli Petro Porošenko a Vladimir Zelenskij pět příležitostí k vyřešení konfliktu v podmínkách vhodných pro Ukrajinu a k zachování její územní celistvosti, Krym nepočítaje. Ale všechno bylo zoufale promarněno.


(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano 44%
transparent.gif transparent.gif
Ne 28%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 28%
transparent.gif transparent.gif