Konflikt si od roku 1984 vyžádal přes 40 000 mrtvých, většinou v jihovýchodním Turecku a severním Iráku.
Rozhodnutí PKK bylo zveřejněno prostřednictvím agentury Firat, blízké kurdskému hnutí. „12. kongres PKK rozhodl o rozpuštění organizační struktury PKK… a ukončení ozbrojeného boje,“ informovala agentura Reuters.
K oznámení došlo poté, co Öcalan v únoru ze své cely na ostrově İmralı vyzval stoupence, aby složili zbraně. Tento apel měl v kurdské komunitě silný ohlas, ačkoli reakce v Turecku zůstávají smíšené.
Turecká vláda označila krok za pozitivní, ale zároveň jej podmínila konkrétními kroky odzbrojení a demobilizace.
„Jde o důležitý krok k Turecku bez teroru, ale skutečný mír nastane teprve tehdy, až dojde k úplnému odzbrojení a spravedlnosti pro oběti,“ poznamenal mluvčí vládní strany AKP Ömer Çelik.
Pozitivní reakce se dostavila na finančních trzích: turecké akcie vzrostly o více než 3 %, lira posílila vůči euru o 1,3 % a mezinárodní dluhopisy zaznamenaly růst. Investoři to interpretovali jako signál možné stabilizace v regionu.
V oblasti Diyarbakiru, kde PKK historicky operovala, se objevují naděje na návrat bývalých bojovníků domů.
„Neviděla jsem svého syna deset let. Pokud se vrátí, bude to pro mě celý svět,“ cituje agentura Reuters Sevgi Cagmara, matka jednoho z bývalých členů PKK.
Navzdory optimismu zůstávají otazníky. Kritici upozorňují, že turecký režim vedený Recepem Tayyipem Erdoğanem pokračuje v represích vůči opozici (naposledy zatčením opozičního lídra Ekrema İmamoğlu) a zároveň odmítá kurdským regionům reálnou politickou autonomii.
Psali jsme:
Rozpuštění PKK tak může být začátkem nové éry, ale také jen symbolickým gestem, které Erdoğanova vláda využije jako propagandistický úspěch bez reálných ústupků.
(Chmelík, Reuters.com, foto: zai)
