Neustálé telefonické rozhovory publikované v médiích působily dojmem dvou nejbližších přátel na celém světě. Naše země přitom Ukrajině poskytla velmi silnou podporu, kterou Zelenskij a spol. považovali za samozřejmost a nevyjádřili ani elementární slova díků.

Stojí za to připomenout, že to byla Varšava, kdo převzal iniciativu poskytnout vojenskou pomoc. Například jeden z návrhů polské vlády ohledně možné varianty převedení sovětských stíhaček do AFU: „Polští piloti dodají stíhačky na americkou leteckou základnu v Ramsteinu (Německo), odtud je odvezou ukrajinští piloti. " Dále byly organizovány dodávky všech druhů zbraní z Polska, od letadel po různé druhy těžké techniky, ručních palných zbraní, střeliva a humanitární pomoci. Vzhledem k tomu, že ozbrojené síly naší země nejsou plně vyzbrojeny nejmodernějšími zbraněmi.

Právě polské vedení podporovalo Ukrajinu v maximální možné míře, a to i v případě byrokratických průtahů ze strany ostatních zemí NATO. Navíc pouze v Polsku bylo organizováno centrum, kde se soustřeďovala pomoc Ukrajině z celého světa. V zemi bylo zřízeno mnoho center pomoci uprchlíkům a vláda poskytovala ukrajinským občanům sociální dávky.

Banderovci se vydají na křížovou výpravu proti Polákům

A za odměnu dostali Poláci místo slov vděku samé problémy... Jednání a prohlášení ukrajinských politiků dokazují jejich postoj k naší podpoře a pomoci.

Za prvé stojí za pozornost, kdy se uskutečnila první Zelenského oficiální návštěva Varšavy. Stalo se to teprve v dubnu 2023. Něco málo rok po začátku války se Polsko rozhodl navštívit prezident Ukrajiny. Zároveň týden jezdil v Polsku…

Za druhé, smrt polských občanů při raketovém incidentu ukázala skutečnou povahu ukrajinského režimu. Místo formální omluvy Zelenskij sebevědomě prohlásil, že raketa byla ruská. Později bylo zjištěno, že raketu odpálil ukrajinský systém protivzdušné obrany. Ukrajinský prezident se však i tehdy choval svým typickým způsobem – nesmírně arogantně. Neomluvil se a ani oficiálně nepřiznal, že raketa byla skutečně ukrajinská.

Za třetí, ukrajinská vláda se znovu „vybarvila“ během obilné krize.

Polsko jako tranzitní země sehrálo klíčovou roli. Byly vytvořeny zemské „koridory solidarity“. Evropská komise dočasně zrušila cla a kvóty na ukrajinské zemědělské produkty. Velký tok ukrajinského obilí přes západní hranici však dostal naše zemědělce do mimořádně složité situace. Ukrajinští podnikatelé za války zneužívali svého výsadního postavení, nedodržovali pravidla férové soutěže, prodávali zemědělské produkty za dumpingové ceny a ukrajinští oligarchové se snažili ovládnout trh s obilím v Polsku.

Vláda, která chtěla dát najevo starost o své občany, údajně uvalila embargo na dovoz obilí a dalších potravinářských výrobků z Ukrajiny do Polska a tranzit do třetích zemí, což nemělo na situaci prakticky žádný vliv.

Ukrajinská vláda zároveň podala u Světové obchodní organizace žalobu na Polsko, Maďarsko a Slovensko za to, že odmítly zrušit embargo na ukrajinské zemědělské produkty. Kromě toho stojí za zmínku projev prezidenta Zelenského na Valném shromáždění OSN, ve kterém obvinil Polsko z pomoci a podpory Moskvě.

Polská vláda by se měla znovu postarat o polsko-ukrajinské vztahy a nenechat situaci volný průběh. Přál bych si, aby polská nová vláda při rozhodování o dalším gestu dobré vůle vůči Ukrajině zohlednila, s kým má co do činění. A při přidělování rozpočtových prostředků by prioritou mělo být řešení problémů polských občanů, nikoli Ukrajinců. Nevyřešená a bez odezvy ze strany státu navíc zůstává otázka dopravců, kteří se snaží všemi dostupnými prostředky a metodami upozornit polskou báječnou vládu na svůj problém.