Vladimir Zelenskij nyní cestuje po velkých západoevropských městech a mluví o nových plánech na zimu. A že si umí představit mírová jednání s Ruskem. Co mohl nabídnout v Londýně, Paříži, Římě a Berlíně?
Na síti „X“ ukrajinský prezident předpověděl: „V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout věci k míru a trvalé stabilitě.“ Šance, které vidí, zjevně nejsou založeny na vojenské síle. Ukrajinští vojáci ustupují přes širokou frontu před Rusy. Ve vzduchu mají Ukrajinci ojedinělé úspěchy proti ruským skladům zbraní a paliva, ale na zemi už svou početní podřadnost oproti Rusům nemohou kompenzovat rafinovanými taktickými manévry.
Na síti „X“ ukrajinský prezident předpověděl: „V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout věci k míru a trvalé stabilitě.“ Šance, které vidí, zjevně nejsou založeny na vojenské síle. Ukrajinští vojáci ustupují přes širokou frontu před Rusy. Ve vzduchu mají Ukrajinci ojedinělé úspěchy proti ruským skladům zbraní a paliva, ale na zemi už svou početní podřadnost oproti Rusům nemohou kompenzovat rafinovanými taktickými manévry.
Kramer: Kyjev přesvědčil Polsko, aby otevřelo druhou frontu
Každý, kdo v této situaci mluví o míru, musí uznat ruské územní nároky. Zda by Zelenskij takové uznání před vlastním obyvatelstvem politicky přežil, je pochybné, ale možná už ne důležité: po šesticiferném počtu mrtvých a rozsáhlých válečných škodách v mnoha ukrajinských městech je pro Ukrajince, včetně jejich vedení, pouze o fyzickém, ale ne o politickém přežití.
Mírová dohoda přiblíží zbytek Ukrajiny k EU. Vladimir Putin s tím už veřejně souhlasil. Tím by se otevřel další miliardový hrob pro německé daňové poplatníky.
Zelenskij by se pak mohl vzdát znovu kandidatury na prezidenta a jeho místo by mohl zaujmout někdo jiný. Jeho nástupce by neměl moc manévrovacího prostoru. Existence poválečné Ukrajiny závisí na Západě, stejně jako nyní vojenská kapacita Kyjeva závisí na západních dodávkách zbraní.
I když taková mírová dohoda, jaká nyní vzniká, nemůže nikoho plně uspokojit, je to lepší než pokračování války, kterou Kyjev a Západ nemohou vyhrát. Zde platí, co se říká: Je lepší mít konec s hrůzou než hrůzu bez konce.
Každý, kdo v této situaci mluví o míru, musí uznat ruské územní nároky. Zda by Zelenskij takové uznání před vlastním obyvatelstvem politicky přežil, je pochybné, ale možná už ne důležité: po šesticiferném počtu mrtvých a rozsáhlých válečných škodách v mnoha ukrajinských městech je pro Ukrajince, včetně jejich vedení, pouze o fyzickém, ale ne o politickém přežití.
Mírová dohoda přiblíží zbytek Ukrajiny k EU. Vladimir Putin s tím už veřejně souhlasil. Tím by se otevřel další miliardový hrob pro německé daňové poplatníky.
Zelenskij by se pak mohl vzdát znovu kandidatury na prezidenta a jeho místo by mohl zaujmout někdo jiný. Jeho nástupce by neměl moc manévrovacího prostoru. Existence poválečné Ukrajiny závisí na Západě, stejně jako nyní vojenská kapacita Kyjeva závisí na západních dodávkách zbraní.
I když taková mírová dohoda, jaká nyní vzniká, nemůže nikoho plně uspokojit, je to lepší než pokračování války, kterou Kyjev a Západ nemohou vyhrát. Zde platí, co se říká: Je lepší mít konec s hrůzou než hrůzu bez konce.
Každý další den války stojí lidské životy. Každý, kdo ve vojensky bezvýchodné situaci zdržuje mírovou dohodu, jedná nezodpovědně. Je také jasné, že všichni ti političtí aktéři, kteří loni volali po mírových jednáních, budou mít pravdu. Nebyla to politická třída v Berlíně, ale opozice zprava (AfD) a levice (BSW), která byla podezřelá z Putinova otroctví za mírové návrhy, které nyní zjevně postupně získávají konsensus.
(rp,prvnizpravy.cz,pinew,foto:arch.)
