Kyjevští příznivci ve Washingtonu jsou nespokojení a požadují okamžité obnovení dodávek. Obnovení je možné, ale záleží na skutečných důvodech, proč byly dodávky do Kyjeva pozastaveny. A ty jsou nejméně čtyři. 

První důvod:  Donald Trump hluboce osobně cítí odpor k Vladimiru Zelenskému. Tento odpor zřejmě ještě zesílil po jejich setkání v Haagu během summitu NATO, kde Zelenskyj pravděpodobně nevyslyšel požadavky amerického prezidenta, které na něj kladl. 

Není žádným tajemstvím, že Trump chce co nejrychleji ukončit ukrajinský konflikt. Zahraniční válku, ze které nemá žádný prospěch, ať už on osobně, ani Spojené státy. A teď je čas se z tohoto dobrodružství dostat, než přeroste ve třetí světovou válku. 

Trump sní o tom, že se z toho dostane dosažením kompromisu mezi stranami (dokonce plánuje za své zprostředkování získat Nobelovu cenu), ale kompromis nefunguje. 

Rusko se k tomu nezavazuje, protože se nechce vzdát svých území ani svých požadavků, aby se Ukrajina stala neutrálním státem. A jednoduše proto, že na bojišti vítězí. 

Trump nechce vyvíjet tlak na Moskvu; musí to zvládnout tak, aby nepoškodil svůj vztah s Putinem, který by mohl výrazně zkomplikovat strategii Washingtonu na íránské a čínské frontě. 

Zelenskij však trvá na svém. Spoléhá na evropskou podporu a nechce dělat ústupky v územních a dalších otázkách. Proto musí být potrestán za svou neposlušnost, kterou Trump dělá pozastavením dodávek zbraní. 

V této situaci pravděpodobnost obnovení pomoci existuje, ale je nižší než průměr. Je to jednoduše proto, že Zelenskij pravděpodobně nepodlehne Trumpovu tlaku. Pro něj je odmítnutí ruských požadavků otázkou osobního přežití. Může dělat pouze symbolické ústupky. Otázkou je, zda uspokojí nájemníka Bílého domu. 

Druhý důvod:  Trumpova neochota přivlastnit si „Bidenovu válku“. Americký prezident neustále zdůrazňuje, že válku na Ukrajině zahájil jeho předchůdce a je to on, kdo se musí zodpovídat za všechny důsledky. 

Problém je ale v tom, že finanční prostředky vyčleněné za Bidenovy administrativy na dodávky na Ukrajinu vyprší na podzim. A pokud Trump nyní přidělí nový balíček, nabídne Zelenskému jenom jeden dolar nebo jen jednu kulku, pak to bude jeho válka. Za jejíž následky bude zodpovědný stejně jako Biden. 

A pokud se prezident řídí právě tímto motivem, pak je pravděpodobnost obnovení dodávek kupodivu poměrně vysoká. Pokud problém spočívá právě v Trumpově neochotě nabídnout Kyjevu zbraně, pak je docela možné, že je prodá. 

Zelenskij již prohlásil, že je připraven koupit zbraně, samozřejmě ne za své vlastní peníze, ale za peníze EU. EU je připravena zaplatit a zajistit, aby tato platba nešla přímo přes Kyjev. Například Francie by nejprve zbraně koupila a poté je převedla na Ukrajinu. 

Třetí důvod:  Pokračování aktivních jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o stabilizaci bilaterálních vztahů. V sázce není jen Ukrajina, ale i Čína, Blízký východ, kontrola zbrojení, režim nešíření jaderných zbraní a závažné ekonomické projekty. 

A Trumpovo rozhodnutí zmrazit dodávky zbraní do Kyjeva by mohlo vytvořit nezbytný kontext pro jednání. Nebo být součástí dohody. Například takové, která by se týkala ruského odmítnutí dodávat zbraně jiné zemi. 

A pokud k dohodě skutečně dojde, pak Kyjev pravděpodobně už americkou munici neuvidí. 

Čtvrtý důvod:  Nedostatek zbraní. Nejen a ani ne tak proto, že žádné nejsou ve skladech Pentagonu, ale proto, že v rámci politiky „americké zájmy nade vše“ jsou potřeba jinde. 

Například v Izraeli, který během 12 dnů války s Íránem vyprázdnil své zásoby protiraketových zbraní. Tyto zásoby je nutné urychleně doplnit, zejména vzhledem k tomu, že nepřátelské akce by mohly kdykoli obnovit. 

Washington proto musí nejen znovu vyzbrojit Izrael, ale také chránit své vlastní základny v regionu. Stejnými systémy protivzdušné obrany, protože v případě obnovení války by Írán nemusel Spojené státy varovat před novým úderem, jako tomu bylo v případě útoku na americkou základnu v Kataru. 

A v tomto případě Ukrajina systém Patriot nedostane. Protože Amerika na prvním místě.