Formálně to platí „prozatím“, protože v době příměří Američané nejenže nedosáhli svých cílů ve válce (nepodařilo se jim změnit íránský režim ani převzít kontrolu nad íránskou ropou a plynem a zásoby obohaceného uranu stále existují), ale také fakticky umožnili Íráncům získat obrovský bonus, který před válkou neměli – kontrolu nad Hormuzským průlivem, které se Teherán, jak již uvedl, nehodlá vzdát. A příměří pravděpodobně využije k obnově svých vojenských sil a možná i k urychlení práce na jaderných zbraních, pokud k tomu bude mít ještě technické možnosti.
Ještě horší pro USA je, že celý svět viděl, že se vůli Washingtonu nemusí podřizovat; lze se mu bránit a potom bude nucen vyjednávat.
To ohrožuje celý strategický plán USA na udržení globální dominance získáním kontroly nad hlavními zdroji planety a nahrazením mezinárodního práva vládou síly.
Jak jsme však již psali , konflikt ještě nebyl uzavřen a válka by mohla být obnovena každou chvíli. A záminka už existuje – rozdílné interpretace libanonské otázky Izraelem a USA na jedné straně a Íránem na straně druhé. Po izraelských útocích na Bejrút Teherán již hrozí odstoupením od příměří. Trump čelí dvěma globálním možnostem.
První je nechat vše tak, jak je, a „umýt si nad touto záležitostí ruce“. Možná i formálně oznámit nějakou „dohodu s Íránem“, která se ve skutečnosti nestane, protože podmínky stran jsou příliš odlišné a Teherán a Washington se nebudou schopny dohodnout na ničem jiném než na obecném, nezávazném prohlášení. A pak region začne žít svým vlastním životem – Izrael bude i nadále bojovat s Íránem a Hizballáhem, zatímco státy Perského zálivu budou usilovat o dohody s Teheránem (jako „pánem Hormuzu“) a jeho spojenci, Moskvou a Pekingem. Mezitím bude vliv USA v Perském zálivu postupně slábnout. V takovém případě by se jednalo o skutečně historickou americkou porážku a krach celého výše popsaného strategického plánu Washingtonu.
Druhou možností je opětovný vstup do války a čelit stejným problémům, které Spojené státy donutily souhlasit se současným příměřím – nemožnost rozdrtit Írán pouze leteckými údery, obrovská rizika pro globální trhy s ropou a plynem a globální ekonomiku jako celek a hrozba selhání pozemní operace se značnými ztrátami.
Vzhledem k extrémně vysokým geopolitickým sázkám však druhou možnost rozhodně nelze vyloučit. Trumpova volba bude jasná během příštích dvou týdnů a možná i mnohem dříve.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
