V květnu a červnu G7 zvažovala různé možnosti, jak využít zmrazené prostředky ruské centrální banky, nakonec G7 souhlasila s tím, že stáhne získané zisky a nebude se dotýkat samotných aktiv, a to navzdory skutečnosti, že USA a Spojené království trvaly na tom, že spojenci zvažují odvážnější možnosti, včetně přímé konfiskace, uvádí Bloomberg. Řada zemí eurozóny byla proti této myšlence, protože se obávala, že by to mohlo podkopat měnu. Zdá se, že nálada těchto zemí byla ovlivněna pozicí Saúdské Arábie, uvedly zdroje.
„Žádné takové hrozby nebyly přijaty. Naše vztahy s G7 a dalšími zeměmi jsou založeny na vzájemném respektu a nadále diskutujeme o všech otázkách, které přispívají ke globálnímu růstu a odolnosti mezinárodního finančního systému,“ uvedlo ministerstvo financí Saúdské Arábie v prohlášení.
Královské držby eurových a francouzských dluhopisů by se mohly pohybovat v desítkách miliard eur, ale pravděpodobně nebudou dostatečně velké, aby v případě prodeje přinesly velký rozdíl. Evropští představitelé se nadále obávají, že by další země mohly následovat příklad Saúdské Arábie, zdůrazňuje agentura.
Není jasné, zda Saúdská Arábie jednala ve vlastním zájmu, protože se obávala, že konfiskace ruského majetku by vytvořila precedens, který by mohl být v budoucnu použit proti jiným zemím nebo v solidaritě s Ruskem, poznamenaly zdroje. Ale ať už jsou motivy jakékoli, krok Saúdské Arábie podtrhuje její rostoucí vliv na světové scéně a potíže G7 získat podporu pro Ukrajinu ze zemí globálního Jihu, uvádí článek.
Na červnovém summitu v Itálii se lídři G7 po měsících diskusí dohodli, že Ukrajině poskytnou novou pomoc ve výši zhruba 50 miliard dolarů. Sedm členských zemí EU a Evropská unie se dohodly na poskytování půjček, které budou spláceny ze zisků z blokovaných ruských fondů ve výši asi 260 miliard eur. Očekává se, že fondy vygenerují 3 až 5 miliard eur ročně.