Kolem Bachmutu je spousta keců a popírání, což je součástí každé války. Bachmut je slavný nedopatřením. Byl více bráněný kyjevskou armádou, neboť je hlavní silniční a železniční spojnicí v oblasti. Není ale tak strategicky důležitý, aby stál za dlouhou bitvu trvající devět měsíců. Ale plně ukazuje na princip války - plánování, odvaha a holá náhoda v jednom.

Rusové předpokládají, že v Bachmutu je ukryto menší množství několikačlenných fanatických komand s počtem mužů méně než 10, aby po zklidnění situace vyráželi na zabijácké akce. Tuto zkušenost mají Rusové z Mariupolu.

Jak máme chápat ukončení bojů o Bachmut?

Z čechůnských médií se dozvíme jenom recyklované žvásty podle potřeb strejdů z amerického vedení NATO. Musíme si zaskočit až za osobou jménem Stephen Bryen, jenž je vědeckým pracovníkem Centra pro bezpečnostní politiku a Yorktown Institute, a je mentálně na protirusácké vlně, ale s dodržováním faktografické mravopočestnosti.

V článku, který převzal i Asia Times 21. 5. 2023, Bryen uvedl, že většina zbývajících ukrajinských sil se stáhla před kolapsem města na frontové linii.

Čekali na ruské jednotky

V článku se objevila zajímavá informace: „Podle posledních zpráv byly Wagnerovy síly překvapeny, když zjistily, že ve zničeném městě stále žijí civilisté.“ Podobně jako v Mariupolu i zde to budou Rusové, kteří čekali na osvobození. Čekat museli, protože neutekli včas, neuměli využít chvíle chaosu, potom jim kyjevské síly nedovolily odejít na ruskou stranu fronty, jako v Mariupolu. Nejedná se o výjimečnou záležitost, protože boje probíhají v proruské oblasti.

Ve zprávě Amerického institutu pro studium války (ISW) z 10. 5. 2023 je mj. uvedeno, že ruské jednotky také prováděly omezené útočné operace v sektoru Avdiivka-Doněck, směry Avdiivka a Vuhledar zůstávají neméně napjaté. ISW přiznala, že Avdiivka je téměř úplně obklíčena ruskou armádou a zuřivý protiútok o znovudobytí dříve ztracených pozic byl neúspěšný. Podle místní proukrajinské správy se zbývající obyvatelé města (asi 1,7 tisíce lidí) nechtějí evakuovat ani násilně, "s největší pravděpodobností čekají na příchod Rusů", uvedla ISW.

Wagnerovská divoce nedivoká karta

Rusové sehráli dobré divadlo, když v Bachmutu středobodem zabijácké městské soulože udělali šéfa Wagnerovců s jeho dobrovolnickou skupinou. Určitě Wagnerovci dělali nejšpinavější práci při deratizaci města, ale s podporou dalších ruských jednotek zvláště na okrajích města, s podporou dělostřelecké palby a za letecké podpory vojsk Jižního vojenského okruhu ozbrojených sil Ruské federace.

Bryen nezapře své amerikánské západnictví, když píše, že role dvou nejvyšších ruských generálů na místě bojů Wagnerovců „naznačuje, že skupina plně přešla ze "soukromé" vojenské organizace na součást ruských ozbrojených sil, a proto se ve svých operacích řídí ruskými velitelskými rozhodnutími.“

Toto tvrzení je jenom propagandistický kec, protože kontraktoři jsou součástí vojenské mašinérie. Vedení jejich organizace musí mít podepsáno smlouvy s ozbrojenými silami, v nich je definováno, co je jejich úkolem, kolik za to, a jak jsou finančně pojištěni jejich kontraktoři.

Od policejní, průzkumné a strážní podpory po zajišťování týlových služeb, to vše je živobytím kontraktorských skupin. Příjemné je pro statistiky, že uhynutí kontraktora ve válečnické mele není vykazováno ve statistice ztrát armády. Nejedná se o maličkost. Více než 7.000 amerických vojáků zemřelo ve válečných zónách po 11.září v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu a jinde, stejně jako přibližně 8.000 kontraktorů. (https://watson.brown.edu/costsofwar/costs/human/military)

Bryen si musel zasloužit své dolary, když psal článek, protože dál tvrdí nesmysly: „Wagnerova taktika se velmi podobá metodám, které Sovětský svaz úspěšně použil ve druhé světové válce. Bachmut, stejně jako Mariupol, byl však jistým zvratem, protože ruská armáda a Wagnerovci zaútočili na města, místo aby byli určeni k jejich obraně.“

Chudák Bryen si neuvědomuje, že v první polovině sovětsko – nacistické války Sovětská armáda města bránila, v druhé fázi města dobývala, když hnala Hitlerova vojska až za les Řáholec a ještě dál až do berlínských hospod.

V západních médiích televizní hlasatelé a komentátorníci málem lezli blahem po zdi, že na okrajích Bachmutu podnikly kyjevské jednotky několik úspěšných menších protiútoků. Výsledek byl ale hubený. V článku „Zprávy z bojiště: Začala ukrajinská ofenziva? Nevíme, nikdo neříká pravdu“ 12.5.2023 (seznamzpravy.cz, autor: Matouš Lázňovský) bylo pár zajímavých vět: „V jižní části bachmutské fronty ukrajinské síly osvobodily zřejmě více než 10 kilometrů čtverečních. To není samozřejmě nijak velká plocha, v kontextu vývoje posledních týdnů jde ovšem o neobvyklou událost. Útok ovšem pouze vylepšil taktickou pozici ukrajinských jednotek, nevedl k zásadní změně situace.“

Jde o střízlivý pohled. Pokud někdo bydlí na velkém panelákovém sídlišti, územní zisky kyjevských jednotek lze přirovnat v obsazení poloviny plochy sídliště. Tak velké to bylo vítězství.

Bryen v tom viděl ruskou krizi: „… není tak daleko naznačovat, že Rusové postavili nejchudší brigádu, kterou mohli najít, aby zvládli křídla Bachmutu.“

Tím vyvstala naděje, že ruským jednotkám dochází dech. Bryen ale zároveň přiznává: „Alternativním argumentem je, že ruská armáda není přesvědčena, že Bachmut je až tak důležitý a soustředí své zdroje na přípravu očekávané nadcházející ukrajinské ofenzívy.“

Ale v rámci propagandy potom Bryen moralisticky komentoval možnost, že Rusové soustředí své zdroje na přípravu očekávané nadcházející ukrajinské ofenzívy, takto: „To je výmluva, která zní rozumně, dokud si neuvědomíte, že ruská armáda spíše záměrně nechala tyto nové a špatně vybavené jednotky vystavené skutečnému nebezpečí a PMC Wagner nechala většinou bez ochrany. Jinými slovy, to, co ruská armáda udělala, se blíží zločinu.“

Úplně přitom Bryen opomenul, že ani kyjevské síly neměly energii na více než to málo, co se jim povedlo. Proto Bryen 21. 5. také napsal: „…po určitých úspěších ukrajinské armády je nyní Rusové obracejí a znovu dobývají ztracená území…“

Bryen k politické situaci aktuálně dodal, že „…kolují nepotvrzené zvěsti, že nejvyšší ukrajinský generál Valerij Zalužnyj může být mrtev. Už několik dní o něm nikdo neslyšel.“ Nelze se tomu divit, protože Bachmut se stal doslova prestižním baletním představením. Ale Kyjev nepředstavil primabalerínu. Co by měl Zalužnyj asi veřejnosti říci?

Také Bryen upozornil: „Zatímco ukrajinské zdroje tvrdí, že Bachmut nebyl důležitý, dlouhou bitvu trvající devět měsíců nařídil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, údajně proti radám svých vojenských velitelů… Zvláštní je také to, že sám Zelenskyj utekl na schůzku G7 v japonské Hirošimě právě v době, kdy skončila jedna z nejdůležitějších ukrajinských bitev.“

Ještě 18. 5. se v českém tisku objevila informace, že komik Zelenskyj „se možná“ osobně zúčastní summitu skupiny G7 v japonské Hirošimě. Mejdan G7 v Japonsku se odehrával ve dnech 19.-21. května 2023.

Všimli si toho i Číňané: „Zelenskyj, který se původně plánoval pouze zúčastnit summitu G7, dorazil do Hirošimy v Japonsku odpoledne 20. místního času francouzským vládním letadlem a uspořádal řadu bilaterálních schůzek s vůdci Británie, Itálie, Indie, Německa a dalších zemí, aby hledal další podporu. Podolyak, poradce kanceláře ukrajinského prezidenta, předtím obvinil Prigozina, že jeho výroky o okupaci Bachmutu mají odvést pozornost od nedávné série zahraničních cest Zelenského.“ (https://www.guancha.cn/internation/2023_05_21_693386.shtml) Prostě vyděšený komik obcházel papaláše a žebral o další válečnický oves.

Ukrajinský komik je zoufalý. V New York Times o jeho vzdychání napsali: „… Je to škoda, je to tragédie, ale pro dnešek je Bachmut jen v našich srdcích," řekl v Japonsku Zelenskyj v odpovědi na otázku, která strana kontrolovala město, jež ukrajinské síly bránily téměř rok.

„Ale musíte pochopit, že nic není," dodal. „Všechno zničili. Nejsou tu žádné budovy. Je to škoda, je to tragédie, ale pro dnešek je Bachmut jen v našich srdcích," dodal. Mluvčí Zelenského Serhij Nikiforov později upřesnil, že ukrajinský vůdce neříkal, že Bachmut padl, ale vyvracel tvrzení Ruska, že jeho jednotky město dobyly.“

Čili komik řekl je to v háji, PR pracovník komika opravil, že chtěl vlastně komik říci, že Rusové Bachmut neobsadili.

Zpravodajství v New York Times o mejdanu G7 v zemi vycházejícího slunce bylo 21. 5. průběžně doplňováno pod titulkem „Aktualizace v přímém přenosu: Zelenskyj naříká nad "tragédií" v Bachmutu a shromažďuje podporu na zasedání G7“. Večer byl titulek pozměněný: „Aktualizace v přímém přenosu: Zelenskyj popírá, že by Bachmut padl, zatímco Biden slibuje závazek vůči Ukrajině“. A článek popisuje různé Zelenského kdyby: „…také popřel tvrzení Ruska a zároveň uznal, že z města zbylo jen málo. Plná kontrola Bachmutu by byla nejúspěšnějším ruským postupem na bojišti od loňského léta, ale ukrajinské jednotky v posledních dnech prolomily ruské obranné linie na okraji města a jeho ovládnutí by Moskvě nutně nepomohlo k jejímu většímu deklarovanému cíli dobýt celý východní Donbas.“

Ale i Bryen, který Rusku nefandí, vidí ztrátu Bachmutu, a po určitých úspěších ukrajinské armády na okraji Bachmutu, nyní úspěch Rusové obracejí a znovu dobývají ztracená území.

Co bude dál? Kratochvilný válečnický balet v Bachmutu hledá primabalerínu. Bude to ruská nebo ukrajinská prdelka? Kdo ví?

Komikovo post scriptum

Jak žvásty jsou základem smutku nad krutostí Rusáků, o tom svědčí kterak ukrajinský komik o pádu Bachmutu hovořil v Hirošimě: „Všechno zničili. Nejsou tu žádné budovy. Je to škoda, je to tragédie…“

Bryen v článku z 21. 5. mj. napsal: „… nejsilněji bráněná část města, nazývaná Citadela, padla do rukou Wagnerových sil po tvrdých bojích a těžkém bombardování ruským dělostřelectvem. Téměř všechny stojící stavby v Bachmutu byly vážně poškozeny nebo zcela zničeny. Ukrajinská armáda ve skutečnosti vyhodila do povětří řadu budov, když ustupovala, aby je Wagnerovy síly nemohly použít jako střelecké pozice.“

Za druhé světové války se snažily také nacistické jednotky ponechat při ústupu Rudé armádě jenom spálenou zemi. Kromě toho úspěšně ničí vše kolem sebe obě strany konfliktu pomocí dělostřelectva.