Skandál v Německu: Veřejnoprávní televize pod vlivem neziskovek

zprávy

V Německu se rozhořel skandál kolem veřejnoprávních televizí ARD a ZDF. Podle zjištění deníku Bild novináře školily neziskové organizace z veřejných peněz, což vyvolává otázky o cenzuře a ústavnosti.

Skandál v Německu: Veřejnoprávní televize pod vlivem neziskovek
Ilustrační foto
2. listopadu 2025 - 06:03

V Německu, kde vedle sebe fungují dvě hlavní veřejnoprávní televize ARD a ZDF, se rozhořel mediální skandál, který otřásl důvěrou veřejnosti v nezávislost médií. Jak uvedl německý deník Bild, pracovníci obou televizí měli projít sérií školení zaměřených na způsob, jakým mají informovat o migraci, uprchlících a azylové politice. Získané školicí materiály ze společného portálu profesního rozvoje obou institucí odhalují, že kurzy byly organizovány ve spolupráci s nevládními organizacemi a financovány i z veřejných peněz.

Interní e-mail ZDF, který Bild zveřejnil, popisuje nabídku dvanácti dobrovolných online kurzů vedených neziskovým sektorem. Témata sahala od „správné terminologie při informování o migraci“ po „citlivé zacházení s identitou pachatelů trestných činů s migračním pozadím“. Jeden z dokumentů doporučoval vyhnout se výrazům jako „uprchlická tsunami“ a upřednostňovat jazyk, který „nevzbuzuje předsudky a strach“. Podle citovaných zdrojů bylo cílem kurzů „formovat zodpovědné informování o migračních tématech“. Kritici však tvrdí, že šlo spíše o systémovou regulaci jazyka a omezení svobody slova.

Znepokojení vyjádřil také profesor ústavního práva Volker Boehme-Neßler z univerzity v Oldenburgu, který pro Bild uvedl: „Jakmile stát nebo jím financované organizace zasahují do redakčního obsahu veřejnoprávních médií, vzniká podezření na porušení ústavního principu nezávislosti médií.“ Podle něj je nutné zkoumat, zda tímto jednáním nedošlo k narušení článku 5 německé ústavy, který garantuje svobodu tisku a nezávislost médií.


Financování projektů, které měly tyto kurzy zajišťovat, pocházelo mimo jiné od zmocněnce spolkové vlády pro integraci, z prostředků ministerstva vnitra a částečně také z Evropského fondu pro migraci. Celková částka podle Parlamentních listů dosáhla až tří milionů eur. Kritici včetně konzervativních komentátorů upozorňují, že „taková finanční vazba mezi vládou, neziskovými organizacemi a veřejnoprávními médii zpochybňuje samu podstatu jejich nestrannosti“.

Veřejnoprávní televize ARD v reakci uvedla, že „vždy dodržovala zákonné předpisy a jednala v souladu s ústavou“. Přesto podle komentátorů zůstává otázkou, zda taková školení nejsou faktickým projevem mediálního ovlivňování. „To, že stát nepřímo financuje mediální projekty s ideologickým obsahem, je varovným signálem pro každou demokracii,“ dodal Boehme-Neßler.

Kauza zároveň znovu otevírá širší debatu o vlivu neziskového sektoru na média, školství a veřejné mínění. Odborníci varují, že v evropském prostoru se stále častěji prolínají hranice mezi státními dotacemi, aktivistickými projekty a mediálním obsahem. Tento trend může vést k „pozvolnému ideologickému posunu společnosti“ bez otevřené politické diskuze.


Zjištění z Německa mohou mít zajímavý přesah i do českého prostředí. Nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů již dříve deklarovala, že chce provést důkladnou revizi a kontrolu financování vládních a politicky činných neziskových organizací. Ve svém programovém prohlášení tato koalice uvádí, že „stát nesmí prostřednictvím dotací vytvářet privilegované skupiny, které následně ovlivňují školství, média a veřejné mínění“. Pokud by se podobné praktiky potvrdily i v jiných zemích, může to pro novou vládu sloužit jako impuls k zavedení jasných pravidel transparentnosti a oddělení politického aktivismu od veřejného sektoru.

Otázkou zůstává, zda se tato vláda skutečně odhodlá jít v tomto směru až do důsledků. Zkušenost z Německa ukazuje, že i dobře míněná snaha o „citlivější jazyk“ může skončit obviněním z cenzury a porušení ústavy. Pokud vláda ANO, SPD a Motoristů naplní svůj slib o „očistě prostoru veřejných financí“, může to být jeden z kroků k obnovení důvěry občanů v nezávislost médií i v samotný stát.

(Beneš, Bild.de, foto: zai)

V Německu, kde vedle sebe fungují dvě hlavní veřejnoprávní televize ARD a ZDF, se rozhořel mediální skandál, který otřásl důvěrou veřejnosti v nezávislost médií. Jak uvedl německý deník Bild, pracovníci obou televizí měli projít sérií školení zaměřených na způsob, jakým mají informovat o migraci, uprchlících a azylové politice. Získané školicí materiály ze společného portálu profesního rozvoje obou institucí odhalují, že kurzy byly organizovány ve spolupráci s nevládními organizacemi a financovány i z veřejných peněz.

Interní e-mail ZDF, který Bild zveřejnil, popisuje nabídku dvanácti dobrovolných online kurzů vedených neziskovým sektorem. Témata sahala od „správné terminologie při informování o migraci“ po „citlivé zacházení s identitou pachatelů trestných činů s migračním pozadím“. Jeden z dokumentů doporučoval vyhnout se výrazům jako „uprchlická tsunami“ a upřednostňovat jazyk, který „nevzbuzuje předsudky a strach“. Podle citovaných zdrojů bylo cílem kurzů „formovat zodpovědné informování o migračních tématech“. Kritici však tvrdí, že šlo spíše o systémovou regulaci jazyka a omezení svobody slova.

Znepokojení vyjádřil také profesor ústavního práva Volker Boehme-Neßler z univerzity v Oldenburgu, který pro Bild uvedl: „Jakmile stát nebo jím financované organizace zasahují do redakčního obsahu veřejnoprávních médií, vzniká podezření na porušení ústavního principu nezávislosti médií.“ Podle něj je nutné zkoumat, zda tímto jednáním nedošlo k narušení článku 5 německé ústavy, který garantuje svobodu tisku a nezávislost médií.


Financování projektů, které měly tyto kurzy zajišťovat, pocházelo mimo jiné od zmocněnce spolkové vlády pro integraci, z prostředků ministerstva vnitra a částečně také z Evropského fondu pro migraci. Celková částka podle Parlamentních listů dosáhla až tří milionů eur. Kritici včetně konzervativních komentátorů upozorňují, že „taková finanční vazba mezi vládou, neziskovými organizacemi a veřejnoprávními médii zpochybňuje samu podstatu jejich nestrannosti“.

Veřejnoprávní televize ARD v reakci uvedla, že „vždy dodržovala zákonné předpisy a jednala v souladu s ústavou“. Přesto podle komentátorů zůstává otázkou, zda taková školení nejsou faktickým projevem mediálního ovlivňování. „To, že stát nepřímo financuje mediální projekty s ideologickým obsahem, je varovným signálem pro každou demokracii,“ dodal Boehme-Neßler.

Kauza zároveň znovu otevírá širší debatu o vlivu neziskového sektoru na média, školství a veřejné mínění. Odborníci varují, že v evropském prostoru se stále častěji prolínají hranice mezi státními dotacemi, aktivistickými projekty a mediálním obsahem. Tento trend může vést k „pozvolnému ideologickému posunu společnosti“ bez otevřené politické diskuze.


Zjištění z Německa mohou mít zajímavý přesah i do českého prostředí. Nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů již dříve deklarovala, že chce provést důkladnou revizi a kontrolu financování vládních a politicky činných neziskových organizací. Ve svém programovém prohlášení tato koalice uvádí, že „stát nesmí prostřednictvím dotací vytvářet privilegované skupiny, které následně ovlivňují školství, média a veřejné mínění“. Pokud by se podobné praktiky potvrdily i v jiných zemích, může to pro novou vládu sloužit jako impuls k zavedení jasných pravidel transparentnosti a oddělení politického aktivismu od veřejného sektoru.

Otázkou zůstává, zda se tato vláda skutečně odhodlá jít v tomto směru až do důsledků. Zkušenost z Německa ukazuje, že i dobře míněná snaha o „citlivější jazyk“ může skončit obviněním z cenzury a porušení ústavy. Pokud vláda ANO, SPD a Motoristů naplní svůj slib o „očistě prostoru veřejných financí“, může to být jeden z kroků k obnovení důvěry občanů v nezávislost médií i v samotný stát.

(Beneš, Bild.de, foto: zai)


Anketa

Máte pocit, že žijete v chudobě nebo se k ní blížíte?