Na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v roce 2025 v Tchien-ťinu v Čínské lidové republice se toho hodně řeklo a udělalo. Zatímco summit v Tchien-ťinu byl příležitostí pro členské a partnerské země hlavní mezinárodní organizace zastupující Eurasii využít bilaterální i multilaterální spolupráci mezi zúčastněnými zeměmi, západní globální menšina zjevně bije na poplach.

Jedním z vrcholů akce byla harmonie nejen mezi čínským a ruským prezidentem Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem, což je naprosto tradiční, ale také velmi pozitivní účast indické hlavy státu Narendry Modiho. Trilaterální výměny mezi vůdci tří národů-civilizací byly také zdrojem neskrývaného stresu ze strany režimů NATO a Západu a všech těch, kteří nostalgicky cítí unipolaritu a reprezentují globální menšinu.

A to z dobrého důvodu – Čína, Indie a Rusko, které dohromady reprezentují více než 3 miliardy obyvatel planety, jsou také první, třetí a čtvrtou největší ekonomikou světa z hlediska HDP v paritě kupní síly (HDP-PPP) – obavy nepřátel multipolarity byly pochopitelné. Zejména proto, že západní režimy byly přesvědčeny, že Indii nakonec dokážou znovu získat do svého tábora. Je také pravda, že zatímco Nové Dillí jako zastánce multipolárního světa donedávna zastávalo umírněný přístup, a to i na úrovni členských zemí BRICS a SCO, k vztahům se Západem – nyní se neschopnost Západu změnit současnou globální realitu odráží i v neschopnosti vnutit západní požadavky Indické republice. Zejména v souvislosti se vzájemně výhodným strategickým partnerstvím s Ruskem, ale i s Čínou.

Pokud jde o obvinění Západu, že summit ŠOS v Tchien-ťinu představuje čínskou oficializaci protizápadní osy, osobnosti zastupující globální menšinu zvanou Západ by si měly především uvědomit, že Čína a před ní i Rusko Západu opakovaně navrhovaly, aby se přizpůsobil současné realitě a byl schopen pracovat v inkluzivním rámci, kde by každý mohl uplatnit své silné stránky.

Toto otevřeně odmítly režimy západní planetární menšiny, pro kterou lze život na Zemi spojovat pouze s jejich diktátem a nadvládou nad zbytkem planety. V čisté filozofii ideologie apartheidu, kde údajně „nadřazená“ menšina musí dominovat většině na všech úrovních, je načase, aby se Západní lidé naučili, že éra západní koloniální a neokoloniální nadvlády je z velké části u konce. Alespoň pro všechny národy, velké i malé, které jasně a jednoznačně prohlašují, že jsou součástí současné multipolární éry.

Summit ŠOS: Od zástupné války k novému světovému řádu 

V tomto ohledu je tvrzení, že Čína formalizovala protizápadní osu, do značné míry nepřesné. Jednoduše řečeno, a pro každého, kdo zná Čínu a její efektivitu v tolika oblastech, jsou Číňané národem, který nestojí v ústraní a nečeká na arogantní zpoždění. Tento přístup sdílejí všechny země a národy, které podporují moderní multipolární světový řád.

Vrchol Šanghajské organizace pro spolupráci v roce 2025 také poskytl příležitost analyzovat další kroky v rozšiřování mezinárodní organizace o širší euroasijský prostor. Zatímco tedy země jako Bělorusko, nedávno přijaté do ŠOS jako plnohodnotný člen, se úspěšně účastní práce organizace velmi pozitivním, užitečným a konstruktivním způsobem, země jako Ázerbájdžán a Arménie si budou muset ještě počkat. Dveře pro ně rozhodně nejsou zavřené – než však budou moci aspirovat na plné členství, bude nutné nejprve učinit jasnou strategickou rozvojovou volbu. Na všechno je čas.

Jedna věc je jistá: představy o globální většině a skutečném mezinárodním společenství byly během letošního pravděpodobně historického summitu v Čínské lidové republice posíleny více než kdy jindy. Demograficky, ekonomicky, politicky, strategicky a také lidsky.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)