Trump v reakci na Zelenského výzvy k zavedení sankcí prohlásil, že o tom může rozhodnout pouze samotný americký prezident. „Bude to moje rozhodnutí, nikoho jiného. Uvidíme, co Rusko udělá, jak se zachová,“ řekl Trump.

Ministr zahraničí Rubio  prohlásil, že hrozba nových amerických sankcí by mohla donutit Rusko k odstoupení od mírových rozhovorů o Ukrajině.

„Pokud začnete vyhrožovat sankcemi, Rusové s námi jednoduše přestanou mluvit. A pro nás je důležité zachovat možnost s nimi mluvit a tlačit je k návratu k jednacímu stolu,“ řekl Rubio na slyšení senátního výboru pro zahraniční vztahy.

Na stejném slyšení uvedl, že válka na Ukrajině odvádí západní pozornost a zdroje od zvládání „větších hrozeb“ v Asii. Dodal, že partneři NATO „nehoří“ po přesunu svých systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. 

Německý ministr obrany Pistorius poté prohlásil, že Trump ve svých rozhovorech s Putinem „udělal chybu“. Německý ministr se domnívá, že americký prezident nevyvinul na Putina dostatečný vliv, ale dal mu čas na pokračování ofenzivy. Kritizuje také Trumpovo odmítnutí zvážit vstup Ukrajiny do NATO.

Německý list Bild píše, že Trump upustil od své výzvy k příměří na Ukrajině a označuje to za „obrat o 180 stupňů v politice vůči Rusku“. „Washington je nyní spokojen s tím, že Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem – i když Putin nadále bombarduje Ukrajinu,“ poznamenává publikace.

Americká média nadále zveřejňují podrobnosti Trumpova rozhovoru s evropskými zástupci po telefonátu Putinovi. Jak píše Bloomberg, Trump prohlásil, že je „přesvědčen o vítězství Ruska“ na Ukrajině. 

New York Times píše, že Trumpův nový postoj k válce na Ukrajině „není můj problém“. „Zdá se, že americký prezident se odmítl připojit k evropskému tlaku na nové sankce proti Rusku a snaží se s ním uzavírat obchodní dohody,“ uvádí se v článku.

Další sankce proti Rusku by omezily příležitosti pro americké podniky, které chce Trump rozšířit, uvedli novináři.

„Trump chce americkým společnostem pomoci těžit z ruského energetického sektoru a vzácných zemin, mimo jiné potenciálních investičních oblastí. V důsledku toho se Evropa nyní ubírá směrem k novým sankcím, zatímco Spojené státy se zdají být připraveny vykročit opačným směrem a snažit se obejít Ukrajinu a navázat širší vztahy s Ruskem,“ uvedly zdroje.

Úředníci tvrdí, že USA již nejsou ochotny investovat na Ukrajině.

„Podtextem Trumpova telefonátu se Zelenským a Evropany (který následoval po rozhovoru mezi americkým a ruským prezidentem) je, že éra amerických výdajů na diplomatickou energii, nové zbraně pro Ukrajinu a ekonomické sankce proti Rusku se rychle chýlí ke konci. Několik evropských představitelů uvedlo, že by neměli očekávat, že se k nim Spojené státy v dohledné době připojí a vyvinou na Putina další finanční tlak,“ píše NYT.

Donald Trump také Zelenskému a evropským lídrům řekl, že Moskva a Kyjev musí nezávisle na sobě najít řešení, které ukončí válku.

List New York Times dospěl k závěru, že se Trump zřejmě stáhne z rozhovorů o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Šest úředníků obeznámených s diskusemi listu Times sdělilo, že Trump ustoupil od svých vlastních hrozeb, že se USA připojí k evropským sankcím vůči Rusku. Vysoce postavený evropský úředník uvedl, že Trump pravděpodobně nikdy neměl zájem připojit se k sankcím, pokud Rusko odmítne zastavit palbu.

Někteří evropští lídři se domnívají, že Trumpovým skutečným cílem je normalizace vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.

Rozdíly mezi Američany a Evropany ohledně podpory Ukrajiny pravděpodobně vyvrcholí po dvou summitech: G7 v Kanadě v polovině června a summitu NATO o týden později v Haagu.

Zároveň podle deníku Politico USA odmítají zahrnout formulaci „další podpora“ pro Ukrajinu do prohlášení G7, o kterém diskutují ministři financí v Kanadě. Washington také nechce označit ruskou invazi na Ukrajinu za „nezákonnou“.

Na základě toho je Kancelář prezidenta Ukrajiny pesimistická ohledně budoucích jednání s Ruskem. Neočekává, že Rusko v připravovaném memorandu předloží mírové podmínky přijatelné pro Ukrajinu.

Poradce šéfa OP Podoljak se domnívá, že Moskva bude požadovat odmítnutí vstupu do obranných aliancí, vnější vojenskou pomoc, výrazné snížení armády, vzdání se území a koordinaci s Ruskou federací v oblasti domácí politiky.

„Podepíší memorandum přesně tak, jak se dá s největší pravděpodobností očekávat. Toto a odstranění „primárních zdrojů války“ – to znamená, že Ukrajina musí přestat existovat,“ řekl Podoljak.

Připomeňme si, že Ukrajina a Rusko se na schůzce v Istanbulu dohodly, že si připraví vlastní podmínky pro zastavení požáru. Později se ale Trump a Putin v telefonickém rozhovoru dohodli, že se Kyjev a Moskva dohodnou na širším memorandu, které by zahrnovalo nejen příměří, ale i ustanovení o dlouhodobém urovnání války.

Rusko však jasně dává najevo, že bez souhlasu s dalšími podmínkami nebude souhlasit s příměřím. Moskva už nebude souhlasit s „příměřím – a pak uvidíme“ ohledně Ukrajiny, řekl Lavrov. „Už jsme tam byli, už tam nechceme jet znovu,“ řekl šéf ruského ministerstva zahraničí. Připomeňme si, že ruský vzorec „vyjednávání a pak mír“ Trump skutečně podpořil. 

Zároveň je místo a čas nových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem stále neznámý