Ukrajina: Západní vůdci soukromě přiznávají nevyhnutelnou porážku

zprávy

Francie a Německo navrhují Zelenskému zvážit mírová jednání s Moskvou. Západní vůdci soukromě řekli ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemůže vyhrát válku proti Rusku a že by měla letos zahájit mírová jednání s Moskvou výměnou za užší vztahy s NATO.

Ukrajina: Západní vůdci soukromě přiznávají nevyhnutelnou porážku
Vladimir Zelenskij, Emmanuel Macron, Olaf Scholz
7. března 2023 - 02:20

Tato soukromá komunikace je v rozporu s veřejnými prohlášeními západních vůdců, kteří pravidelně prohlašují, že budou nadále podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude trvat, než dosáhne vítězství na bitevním poli.

The Wall Street Journal, který  informoval  o soukromých poznámkách Zelenskému, uvedl:

„Veřejná rétorika prohlubuje soukromé pochybnosti mezi politiky ve Spojeném království, Francii a Německu o schopnosti Ukrajiny vyhnat Rusy z východní Ukrajiny a Krymu, který Rusko kontroluje od roku 2014, a přesvědčení, že Západ může jen pomoci udržet válečné úsilí tak dlouho, zvláště pokud se konflikt dostane do patové situace,“
uvedli představitelé  tří zemí.

„Stále říkáme, že Rusko nesmí vyhrát, ale co to znamená? Pokud bude válka pokračovat dostatečně dlouho s touto intenzitou, stanou se ukrajinské ztráty neúnosné,“  řekl vysoký francouzský představitel.

„A nikdo nevěří, že se jim podaří obnovit Krym."

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz během večeře v Elysejském paláci začátkem tohoto měsíce Zelenskému řekli, že by měl zvážit mírová jednání s Moskvou, uvedl deník.

Podle svého zdroje noviny citují Macrona, jak řekl Zelenskému, že  „i nepřátelé na smrt jako jsou Francie a Německo museli po druhé světové válce uzavřít mír. »

Pan Macron řekl panu Zelenskému, „že byl velkým válečníkem, ale že se nakonec bude muset přesunout do státní politiky a učinit obtížná rozhodnutí,“ uvádí noviny.

Návrat k realismu

Na mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden prohlásil generál Petr Pavel, nově zvolený prezident České republiky a bývalý velitel NATO:

„Mohli bychom se dostat do situace, kdy by osvobození určitých částí ukrajinského území mohlo vést k větším ztrátám na životech, než je pro společnost únosné. … Může nastat chvíle, kdy Ukrajinci začnou uvažovat o  jiném východisku."

Už v době, kdy byl velitelem NATO,  byl Pavel realista ohledně Ruska.  Během kontroverzních „válečných her“ NATO s 31.000 vojáky na ruských hranicích v roce 2016 – poprvé za 75 let, kdy němečtí vojáci vystopovali kroky nacistické invaze do Sovětského svazu – Pavel odmítl humbuk o ruské  hrozbě  NATO  .

Pan Pavel, který v té době předsedal vojenskému výboru NATO, na  tiskové konferenci v Bruselu  řekl, že „cílem NATO není vytvořit vojenskou bariéru proti agresi ve velkém měřítku, protože taková agrese není na pořadu dne a žádné zpravodajské hodnocení takové situaci nenaznačuje tu věc."

Tehdejší německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier byl také realistický ohledně Ruska,  když řekl  :

„To, co teď nesmíme udělat, je rozdmýchávat situaci mečem a válečnými štvanicemi. Kdo věří, že symbolická přehlídka tanků na východní hranici aliance přinese bezpečí, je na omylu."


Místo agresivního postoje NATO k Rusku, který by se mohl obrátit proti, Steinmeier  vyzval k dialogu s Moskvou .  „Doporučujeme, abychom nevytvářeli záminky k obnovení staré konfrontace," řekl a věřil, že by bylo  „fatální hledat pouze vojenská řešení a politiku zastrašování".  NATO se pod vedením USA touto radou zjevně neřídilo, protože pokračovalo v rozmisťování dalších vojáků do východní Evropy a ve vyzbrojování a výcviku Ukrajiny (pod rouškou předstírání podpory minských  dohod).



Rusko před intervencí na Ukrajině jako červené čáry, které Západ překročil, uvádělo expanzi NATO na východ, rozmístění raket v Rumunsku a Polsku, válečné hry v blízkosti jeho hranic a vyzbrojování Ukrajiny.

Po roce války se nyní zdá, že západní vůdci přecházejí k realistickému přístupu. Macron například na mnichovské bezpečnostní konferenci odmítl jakoukoli diskusi o změně režimu v Moskvě.

Washington nekomentoval článek Journal o mírových rozhovorech o zbraních.

Minulý měsíc americký ministr zahraničí Antony Blinken  diskutoval  o vyzbrojení Ukrajiny po válce s The Washington Post, ale neřekl, že by Ukrajina měla usilovat o mírové rozhovory.

„Musíme přemýšlet – a děláme – o tom, jak vypadá poválečná budoucnost, abychom zajistili bezpečnost a stabilitu pro Ukrajince a bezpečnost a stabilitu v Evropě,“ řekl Blinken během setkání na mnichovské konferenci  .

Návrh na přiblížení Ukrajiny k NATO ještě blíže, než je tomu, s větším přístupem ke zbraním po válce, by měl být na programu výročního zasedání NATO v červenci, řekl na mnichovské konferenci britský premiér Rishi Sunak.

„Summit NATO musí přijít s jasnou nabídkou pro Ukrajinu, také proto, aby dal Zelenskému politické vítězství, které může prezentovat doma jako pobídku k jednání,“ řekl deníku britský úředník  .

Dohoda NATO by podle deníku nezahrnovala členství s ochranou podle článku 5. „Chtěli bychom mít bezpečnostní záruky na cestě do NATO," řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.

Mezitím pan Macron podle zprávy WSJ řekl, že Ukrajina musí provést vojenskou ofenzívu, aby znovu získala území, aby dotlačila Moskvu k jednacímu stolu.

Návrh nevyvolal žádnou reakci Moskvy. Politolog Alexander Mercouris ve své   sobotní  videoreportáži uvedl , že na Rusko bude pravděpodobně vyvíjen tlak, aby pokračovalo v bojích, spíše než aby zahájilo mírová jednání, s vědomím, že Ukrajina bude po válce silně vyzbrojena NATO.

„Rusové s něčím takovým nikdy nebudou souhlasit,"  řekl Mercouris.

„Musí si říct, že místo přijetí tohoto plánu má ve skutečnosti větší smysl (…) pokračovat v této válce, protože jedním z cílů [Ruska] je totální demilitarizace Ukrajiny."

To, co západní mocnosti navrhují, je podle něj pravý opak. Vzhledem k tomu, že Rusko se považuje za vítěze a  „zdá se, že západní vlády obecně souhlasí s tím, že Ukrajina nemůže tuto válku vyhrát, … jaký má smysl… aby Rusko zvažovalo tento plán?"

Pro Moskvu je podle Mercourise  demilitarizace Ukrajiny „absolutní, existenční otázkou“.

Pokud Ukrajina po válce dostane od NATO ještě pokročilejší zbraně, ve srovnání s tím, co by obdržela „dokud válka stále pokračuje, nedává smysl“, aby Rusko „zastavilo válku a přijalo tento plán.

Rusko nyní čelí „slábnoucímu protivníkovi“, řekl Mercouris, a Moskva tomu zjevně dává přednost před „posíleným protivníkem později“.




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 64%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 18%
transparent.gif transparent.gif