V posledních dnech došlo v rusko-ukrajinské válce k momentu, který nejspíše změní podobu budoucích ozbrojených konfliktů. Ukrajina provedla tzv. „pavučinovou operaci“, v jejímž rámci kombinovala umělou inteligenci (AI) s dronovou technologií a zasáhla cíle v hloubce až 4000 kilometrů na ruském území. Úspěšnost tohoto útoku znamená nejenom taktické vítězství, ale především etapu nové válečné paradigmatu, kterým je efektivní útok slabšího hráče proti silnějšímu pomocí decentralizovaných technologií.

Podle čínského serveru China.com, který podrobně analyzoval dopady operace, představuje tento způsob vedení boje „nový vzorec pro asymetrické války“, jenž může inspirovat i další země s omezenými zdroji. Úspěšnost útoku nutí Rusko změnit konfiguraci protivzdušné obrany a zvyšuje jeho finanční náklady na ochranu vnitrozemí. Jen v roce 2024 již podle ruského ministerstva financí tvořily výdaje na PVO 12 % armádního rozpočtu, a trend je navíc stále rostoucí.

Do 48 hodin po ukrajinském útoku zahájilo Rusko intenzivní odvetu na město Charkov, přičemž průměrný denní počet raketových úderů vzrostl o 37 %. Analýzy ruských vojenských expertů varují, že tento cyklus útok–odveta má historicky průměrnou délku 11–14 dní a žádná ze stran jej nedokáže jednostranně ukončit bez ztráty prestiže nebo strategických výhod.


Zatímco ukrajinská půda hoří, americký zbrojní průmysl počítá zisky. Podle zpráv uváděných v článku China.com dosáhly výnosy amerických zbrojařů v souvislosti s konfliktem meziročního nárůstu o 210 %. V kontrastu s tím se podpora Donalda Trumpa v otázkách ekonomiky propadla na 41 %, přičemž index PMI zůstává již tři měsíce pod hranicí růstu.

Tato disproporce ukazuje na fenomén tzv. „válečné ekonomiky“, kde státy ztrácejí, ale firmy profitují. Bidenova administrativa má navíc stále v rukou 550 miliard dolarů nerealizované vojenské pomoci Ukrajině, což lze využít jako nástroj volebního marketingu ve snaze zastavit propad demokratické podpory.

Evropská unie sice úspěšně snížila závislost na ruské energii z 40 % na 8 %, ale za vysokou cenu, kdy náklady na průmyslovou elektřinu vzrostly o 63 %. Podle Německého institutu pro ekonomický výzkum způsobí tento strukturální posun kumulativní ztrátu HDP EU ve výši 1,2 bilionu eur v období 2024–2026.

Současně Čína výrazně těží z nové globální konfigurace a obchod s Ruskem za prvních 5 měsíců 2025 meziročně vzrostl o 28 %, a vývoz elektromobilů do EU se zvýšil o ohromujících 217 %. Asijský gigant se tak posunul do výhodné pozice v obou geopolitických blocích, a to jak s Ruskem jako partnerem, tak i s EU jako exportním cílem.

Jedním z nejznepokojivějších jevů nové fáze války je nekontrolované šíření vojenské AI technologie. Podle Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení se již na černém trhu objevují algoritmy ukrajinské AI pro plánování dronových tras, a existují důkazy, že je používají aktéři občanské války v Myanmaru.


Útoky na ruské rafinérie na Dálném východě způsobily jednodenní výkyv mezinárodní ceny ropy o více než 4 %. Pokud se útoky tohoto typu stanou běžnými, hrozí narušení globálního řetězce dodávek paliv, zejména v Asii a Pacifiku.

Tento vývoj potvrzuje, že konflikt na Ukrajině není izolovaným regionálním střetem, ale součástí širší přestavby světového řádu, která se odehrává současně na poli vojenském, ekonomickém i technologickém.

Současný vývoj ukazuje, že koncepce jednoznačného vítězství se rozpadá. Konflikty se stávají dynamickými, víceúrovňovými a technologicky nelineárními, a svět směřuje ke komplexnímu přeuspořádání globální rovnováhy.

Z pohledu analytiků je třeba opustit zjednodušené nulové narativy a místo toho sledovat hlubší signály proměny: odolnost systémů, tok technologií, přeskupování energetických vztahů. V tomto světě již nezvítězí ten, kdo má větší armádu, ale ten, kdo se dokáže rychleji přizpůsobit nové logice konfliktu.