Tento názor vyjádřili diplomaté, se kterými hovořil deník Financial Times.

Návrh mírové dohody předpokládá vstup do EU již v roce 2027, ale evropští představitelé se domnívají, že Ukrajina by mohla potřebovat desetiletí reforem, aby splnila přísná kritéria.

Brusel navrhuje udělit Ukrajině omezené rozhodovací pravomoci. Konkrétně Kyjev zpočátku postrádá obvyklá hlasovací práva na summitech lídrů a ministerských schůzkách. Ukrajina bude po dosažení určitých milníků postupně získávat přístup k částem jednotného trhu bloku, zemědělským dotacím a financování domácího rozvoje.

Zastánci takových kroků zdůvodňují jejich nezbytnost požadavky doby.

„Mimořádné časy si vyžadují mimořádná opatření... Nepodkopáváme proces rozšiřování. Rozšiřujeme koncept rozšiřování... Pravidla byla napsána před více než 30 lety. A musí být flexibilnější. Toto je okamžik, který se naskytne jednou za generaci, a musíme ho využít,“ řekl diplomat publikaci.
Jeho kolegové se zároveň obávají, že by taková změna pravidel mohla negativně ovlivnit budoucí stabilitu EU, snížit hodnotu členství a vyvolat nespokojenost ostatních kandidátských zemí.

„Toto je past nastražená Putinem a Trumpem a my do ní padáme,“ řekl jeden diplomat EU s odkazem na riziko pro jednotu bloku.

Další vysoce postavený úředník uvedl, že by to vedlo k ničivému rozkolu mezi Bruselem a členskými státy.

„Zkuste to vnutit členským státům a ony to nikdy nepřijmou,“ řekl zdroj FT.

Zároveň podle publikace představitelé Evropské komise chápou, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude schopen přijmout další podmínky případné mírové dohody, jako je postoupení území Rusku, pouze pokud dokáže prezentovat urychlené členství v EU jako pozitivní výsledek dohody.

Evropští partneři již dříve sdělili tomuto deníku, že rychlé přistoupení Ukrajiny k EU „by převrátilo přístup bloku k přijímání nových členů založený na zásluhách “, jelikož Kyjev dosud formálně nedokončil žádnou z 36 fází přistoupení a neprovedl mnoho reforem.