Tento měsíc USNI News informovalo, že USA zvažují rozmístění jaderných střel odpalovaných z ponorek (SLCM-N) na modifikovaných ponorkách třídy Virginia (SSN).
Ředitel programu strategických systémů amerického námořnictva viceadmirál Johnny Wolfe poukázal během slyšení v americkém Senátu na složitosti a nejistoty spojené s úpravami útočných ponorek třídy Virginia pro umístění SLCM-N. Wolfe zdůraznil předběžnou povahu odhadů nákladů a potřebu flexibility v tomto programu.
Senátor Mark Kelly vyjádřil obavy ohledně možných kompromisů těchto úprav, zejména dopadu na schopnosti torpéd a další strategické zbraňové programy. Vyhlášeni zdůraznilo jemnou rovnováhu potřebnou pro efektivní realizaci programu SLCM-N s ohledem na omezený počet zkušených vládních pracovníků a zhoršený stav průmyslové základny pro jaderné zbraně.
USNI News zmiňuje dopady zpoždění v programu jaderných ponorek s balistickými střelami třídy Columbia (SSBN) na modernizační úsilí britských SSBN a nezbytnost udržovat „nezklamávající“ misi ponorek třídy Ohio (SSBN) až do roku 2042. Kromě toho senátorka Deb Fischer zdůraznila potřebu různých možností tváří v tvář jaderně vyzbrojeným protivníkům.
V jaderném přetahování je USA zapojeno do boje se svou strategií jaderného odstrašení, zatímco Čína a Rusko postupují vpřed s taktickými zbraněmi s nízkou účinností.
V červnu 2023 Asia Times informovaly, že americké námořní jaderné zbraně v současnosti zahrnují pouze strategické balistické střely odpalované z ponorek (SLBM). Mezitím se Čína a Rusko zaměřují na vývoj nízko-výkonných taktických jaderných zbraní, které jsou považovány za zbraně pod úrovní strategických jaderných zbraní a jsou určeny na podporu konvenčních vojenských operací.
Exkluzivní důraz na strategické odstrašení mohlo vytvořit mezeru v odstrašení mezi USA a jejich blízkými rivaly, protože SLCM-N nabízí taktickou jadernou údernou schopnost k vyvážení taktických jaderných zbraní Číny a Ruska. Snaha o návrat SLCM-N by mohla také naznačovat širší nedostatky v konvenčním odstrašení USA, přičemž nízko-výkonné jaderné zbraně by kompenzovaly mezery v konvenčních schopnostech.
Uprostřed rostoucího napětí mohou Spojené státy zvažovat změnu své námořní strategie, aby zahrnovala rozmístění nízko-výkonných jaderných zbraní na moři jako odstrašení proti rostoucím vojenským schopnostem Číny.
V článku Real Clear Defense z května 2024 Joe Varner tvrdí, že USA by měly rozmístit nízko-výkonné jaderné zbraně na moři k odstrašení Číny a dalších potenciálních agresorů. Varner zastává názor, že USA musí přijmout bojovou doktrínu s taktickými jadernými zbraněmi nasazenými na válečných lodích.
Varner zdůrazňuje, že tato změna je nezbytná vzhledem k rostoucím územním nárokům Číny a vojenským hrozbám vůči jejím sousedům, včetně amerických spojenců, jako jsou Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan a Filipíny. Poukazuje také na významný vojenský pokrok Číny, například rozšiřování jaderných hlavic, raket, námořnictva a letectva.
Varner říká, že USA čelí dilematu, zda posílit své síly nasazené vpředu proti čínským raketovým útokům nebo se stáhnout na méně zranitelná místa, což by potenciálně vystavilo jejich asijské spojence nebezpečí. Kritizuje poválečné rozhodnutí o stažení jaderných zbraní z válečných lodí a obhajuje jejich znovunasazení pro zvýšení odstrašení.
Varner tvrdí, že čínská politika "no first use" jaderných zbraní je nespolehlivá a že nasazení jaderných zbraní na moři by USA poskytlo možnosti kontrolovat eskalaci a odstrašit agresi, aniž by musely použít strategické jaderné síly. Dodává, že USA musí spolu se svými spojenci čelit výzvám a zvažovat taktické jaderné zbraně jako součást své bojové strategie.
Potenciálně klíčová role SLCM-N při posilování jaderného odstrašení USA by představovala významný posun v jaderné strategii od dob studené války.
V článku Atlantic Council z dubna 2024 Robert Soofer zdůrazňuje důležitost SLCM-N pro udržení věrohodného jaderného odstrašení. Soofer tvrdí, že SLCM-N by byla první novou americkou jadernou zbraní od dob studené války, což by signalizovalo silnou zprávu o odstrašení a ujištění spojenců.
Soofer nastiňuje klíčové úvahy pro Kongres, aby zajistil úspěch programu, jako je přezkoumání stávajících raket pro adaptaci, vyhnutí se příliš přísným vojenským požadavkům a zajištění efektivního nasazení na ponorkách. Zdůrazňuje také potřebu zaměřeného vedení a řízení, aby se zabránilo narušení ostatních modernizačních programů jaderných zbraní.
Kritici tvrdí, že navrhované nasazení SLCM-N by mohlo být více škodlivé než prospěšné a navrhují zaměřit se na diplomatické angažmá a strategickou stabilitu.
V článku The Washington Post ze srpna 2023 se uvádí, že umístění SLCM-N na palubách amerických ponorek by komplikovalo jejich primární misi detekce nepřátelských plavidel a zabíralo cenný prostor potřebný pro proti ponorkovou válku. Článek také uvádí, že přítomnost jaderných řízených střel by omezila námořní cvičení se spojenci a návštěvy přístavů v zemích, které jsou proti jaderným platformám.
The Washington Post rovněž zdůrazňuje finanční důsledky SLCM-N, uvádějící, že udržování střely a jejích hlavic by stálo USA 10 miliard dolarů během deseti let. Podle zprávy již USA disponují třemi taktickými jadernými systémy: gravitační bombou B61, ve vzduchu vypouštěnou řízenou střelou vybavenou hlavicí W80 (ALCM) a balistickou střelou Trident W76-2 SLBM, což činí SLCM-N nadbytečnými.
Kromě toho The Washington Post upozorňuje na problémy s připraveností americké ponorkové flotily, uvádějící, že 40 % amerických rychlých útočných ponorek v současnosti čeká na údržbu. Článek argumentuje proti oživení SLCM-N a namísto toho podporuje modernizaci americké jaderné triády a řešení problémů s údržbou amerického námořnictva.
Psali jsme:
V článku Bulletin of Atomic Scientists z října 2023 Andrew Facini tvrdí, že americká fixace na hardware a vojenské schopnosti k vyvážení rostoucího čínského jaderného arzenálu by mohla vést k nestabilitě a potenciální jaderné válce kvůli paradoxu stability - nestability. Facini uvádí, že USA by místo toho měly budovat vzájemné porozumění a opatření na snížení rizik s Čínou, aby se předešlo eskalaci.
Facini kritizuje podporu SLCM-N a dalších taktických jaderných zbraní, protože podle něj komplikují výsledky konfliktů a zvyšují riziko rychlých jaderných protiútoků. Upozorňuje také na nebezpečí snah o dosažení eskalační dominance, které mohou protivníci jako Čína vnímat jako podněty k rychlým reakcím.
Facini obhajuje strategii, která akceptuje potenciální zranitelnosti na určitých úrovních, aby se předešlo horším konfliktům, a zdůrazňuje důležitost kontroly zbrojení a komunikace pro strategickou stabilitu. Tvrdí, že USA by měly spolupracovat s Čínou na snížení napětí a zabránění jaderné válce, a poukazuje na potřebu trvalých investic do občanské společnosti a vládních procesů pro udržení odstrašení.
Rozmístění jaderných řízených střel SLCM-N na amerických ponorkách představuje zásadní debatu o budoucnosti jaderného odstrašení Spojených států. Zatímco někteří obhajují tento krok jako nezbytný pro vyvážení čínských a ruských taktických jaderných zbraní a posílení amerických vojenských kapacit, jiní varují před jeho finančními náklady, logistickými komplikacemi a rizikem eskalace konfliktů.
Odpůrci nasazení SLCM-N navrhují zaměřit se na diplomatické úsilí, strategickou stabilitu a modernizaci stávajících systémů. V tomto kontextu se USA musí rozhodnout, zda budou pokračovat ve vývoji a nasazení těchto zbraní, nebo zda se zaměří na alternativní strategie, které by mohly lépe sloužit jejich dlouhodobým bezpečnostním zájmům.
Debata o SLCM-N tak odráží širší otázky o tom, jak nejlépe zajistit bezpečnost v období rostoucí mezinárodní nejistoty a změn v globální rovnováze sil. Spojené státy stojí před rozhodnutím, které může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost jaderné politiky a globální bezpečnosti.
(jk, Washington Post, repro: US Defense)
