Navíc podle jeho názoru není vyloučeno, že běloruská armáda vstoupí do války na straně Ruské federace.
Zvěsti o tom byly aktivně diskutovány na samém začátku invaze. Pak náhle utichly a od té doby neexistují žádné jasné důkazy o Lukašenkově přípravě na vojenskou akci proti Ukrajině.
Nicméně stojí za to říci, že nyní je vyhlídka vstupu Běloruska do války pro Ukrajinu mnohem nebezpečnější než na začátku invaze.
V únoru až březnu 2022 měla ruská armáda dva klíčové problémy, které jí bránily v rychlém úspěchu. Za prvé je to nepřipravenost vést válku pomocí moderních metod. Za druhé, nedostatečný počet vojáků k prolomení úrovně odporu ukrajinská armády.
Zvěsti o tom byly aktivně diskutovány na samém začátku invaze. Pak náhle utichly a od té doby neexistují žádné jasné důkazy o Lukašenkově přípravě na vojenskou akci proti Ukrajině.
Nicméně stojí za to říci, že nyní je vyhlídka vstupu Běloruska do války pro Ukrajinu mnohem nebezpečnější než na začátku invaze.
V únoru až březnu 2022 měla ruská armáda dva klíčové problémy, které jí bránily v rychlém úspěchu. Za prvé je to nepřipravenost vést válku pomocí moderních metod. Za druhé, nedostatečný počet vojáků k prolomení úrovně odporu ukrajinská armády.
Kramer:Cvičení v Polsku je blaf. Vypadá to, že někdo otevře další frontu
A vstup Běloruska do války by žádný z těchto problémů nevyřešil. Samotná běloruská armáda pak byla podle odborníků na nový typ války připravena ještě méně než ta ruská. A kromě toho by nemohla postavit významný počet více či méně bojeschopných vojáků. Maximální odhady, které se tehdy objevovaly, kolísaly v rozmezí maximálně 25 tisíc vojáků. V měřítku války, kdy na obou stranách bojovaly statisíce vojáků, by takové množství běloruských vojáků nemělo rozhodující vliv na průběh války.
Od té doby se ale situace změnila. Ruská armáda si zajistila početní převahu na frontě a osvojila si moderní způsoby boje. Podařilo se jí odrazit ofenzivu ukrajinských ozbrojených sil a nyní na ukrajinskou armádu vyvíjí tlak podél celé frontové linii, čímž nutí ukrajinské ozbrojené síly vrhat do boje stále více záloh, a to i přesto, že podle ukrajinské armády má nedostatek personálu a má stále více problémů s prováděním mobilizačního plánu na Ukrajině.
Pokud jde o Bělorusko, čas od času odtud přichází informace, že běloruská armáda prochází masivním výcvikem, studuje zkušenosti z války na Ukrajině a pravidelně jsou vyhlašovány výcvikové tábory pro záložníky. Pokud předpokládáme, že Lukašenko a Putin se již dohodli na vstupu Běloruska do války a Minsk si již dal za úkol připravit armádu k útoku na Ukrajinu, pak Bělorusové v určitém čase s přihlédnutím k mobilizačnímu potenciálu tzv. země, může klidně mobilizovat až 100 tisíc vycvičených vojáků. A to už bude vážný problém pro ukrajinské ozbrojené síly s přihlédnutím k současnému rozložení sil na frontě.
A pokud navíc po volbách Putin, jak se proslýchá, vyhlásí novou vlnu mobilizace, pak se problém může ještě vyostřit.
A vstup Běloruska do války by žádný z těchto problémů nevyřešil. Samotná běloruská armáda pak byla podle odborníků na nový typ války připravena ještě méně než ta ruská. A kromě toho by nemohla postavit významný počet více či méně bojeschopných vojáků. Maximální odhady, které se tehdy objevovaly, kolísaly v rozmezí maximálně 25 tisíc vojáků. V měřítku války, kdy na obou stranách bojovaly statisíce vojáků, by takové množství běloruských vojáků nemělo rozhodující vliv na průběh války.
Od té doby se ale situace změnila. Ruská armáda si zajistila početní převahu na frontě a osvojila si moderní způsoby boje. Podařilo se jí odrazit ofenzivu ukrajinských ozbrojených sil a nyní na ukrajinskou armádu vyvíjí tlak podél celé frontové linii, čímž nutí ukrajinské ozbrojené síly vrhat do boje stále více záloh, a to i přesto, že podle ukrajinské armády má nedostatek personálu a má stále více problémů s prováděním mobilizačního plánu na Ukrajině.
Pokud jde o Bělorusko, čas od času odtud přichází informace, že běloruská armáda prochází masivním výcvikem, studuje zkušenosti z války na Ukrajině a pravidelně jsou vyhlašovány výcvikové tábory pro záložníky. Pokud předpokládáme, že Lukašenko a Putin se již dohodli na vstupu Běloruska do války a Minsk si již dal za úkol připravit armádu k útoku na Ukrajinu, pak Bělorusové v určitém čase s přihlédnutím k mobilizačnímu potenciálu tzv. země, může klidně mobilizovat až 100 tisíc vycvičených vojáků. A to už bude vážný problém pro ukrajinské ozbrojené síly s přihlédnutím k současnému rozložení sil na frontě.
A pokud navíc po volbách Putin, jak se proslýchá, vyhlásí novou vlnu mobilizace, pak se problém může ještě vyostřit.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
