„Do 20. ledna pošleme na Ukrajinu všechny zdroje, na kterých se Kongres dohodl,“ řekl Jake Sullivan, prezidentův poradce pro národní bezpečnost.

Dříve Wall Street Journal uvedl, že Spojené státy se snaží poslat na Ukrajinu zbraní co nejvíce, než se Trump stane prezidentem.

Ukrajinští představitelé také agentuře Reuters řekli, že doufají, že Bidenova administrativa urychlí pomoc, dokud je to ještě možné. Ale Trumpův návrat do Bílého domu „soustředí mysl v Kyjevě na možný konec války“ a činí pozvání Ukrajiny do NATO méně pravděpodobné.

V Evropě se také jednotlivé země snaží případné Trumpovy mírové iniciativy překazit.

Paříž a Londýn se pokusí přesvědčit Bidena, aby dal Ukrajině povolení odpálit rakety Storm Shadow hluboko do Ruska, než bude nový prezident inaugurován.

Starmer a Macron tak chtějí zmařit Trumpovu snahu omezit americkou podporu Ukrajině, píše list The Telegraph. Britští a francouzští lídři podle ní budou o této otázce měli jednat v Paříži během Dne veteránů..

„V Londýně jsou naděje, že Biden konečně dá souhlas,“ píší noviny. „Velmi rádi bychom využili čas mezi dneškem a 20. lednem, spíše než abychom vše odkládali na příští administrativu,“ dodal zdroj z britské vlády.

Publikace zároveň píše, že Starmerův plán „může být Trumpem vnímán jako pokus podkopat americkou zahraniční politiku“, což hrozí zhoršením vztahů mezi premiérem a novým prezidentem. 

Také nebyly učiněny žádné náznaky o změně dlouhodobé politiky v odcházející americké administrativě. A stále existuje poměrně mnoho pochybností, že Biden učiní tak razantní krok plný eskalace války, když už byl zvolen nový prezident, který bude moci takové rozhodnutí za měsíc zrušit. 

Další iniciativou, o které se v Evropě diskutuje, je uzavření polsko-britské aliance na pomoc Kyjevu. Noviny Time píší, že Varšava chce vstoupit do takového spojenectví s Londýnem, aby zabránila „prodeji Ukrajiny Západem“, až se Trump stane prezidentem.

Kromě Starmera bude o této věci jednat také polský premiér Tusk s Macronem a generálním tajemníkem NATO Ruttem. Tusk se snaží „získat západní podporu pro Ukrajinu prostřednictvím evropské aliance, která bude zahrnovat severské a pobaltské země“.

Americká média přitom píší, že válka je blízko jednání o míru i bez Trumpova faktoru. 

Vítězství, které Ukrajina definuje jako vyhnání ruských jednotek z celého svého území, je na Západě „považováno za nedosažitelné“. Informuje o tom CNN s odkazem na experta Romea Montaze z Carnegie Endowment.

Věří, že existuje „rostoucí, tichý konsenzus, že jednání, která znamenají přijetí alespoň dočasné ztráty suverenity nad územími, jsou jediným způsobem, jak ukončit tuto válku“.

„Kyjev je v jedné z nejslabších pozic od února 2022,“ domnívá se expert. Upozorňuje ale, že perspektiva jednání, jejichž výsledkem bude faktická ztráta území, je pro Zelenského „politickým minovým polem“.

Publikace naznačuje, že při jakékoli konfiguraci frontové linie bude Moskva požadovat záruky neutrality Ukrajiny „nebo alespoň neurčité pozastavení jejích aspirací na vstup do NATO“.

Zelenskij to „nebude schopen spolknout bez záruk budoucí bezpečnosti Ukrajiny,“ popisuje CNN jeden z hlavních rozporů hypotetických jednání. 

Ukrajinské úřady se však také domnívají, že válka se chýlí ke konci. Alespoň to píše Reuters s odkazem na vysoce postaveného ukrajinského činitele. Řekl, že příštích 4-5 měsíců bude rozhodujících pro válku, což „signalizuje, jak Trumpův návrat do Bílého domu zaměřuje mysli v Kyjevě na možný konec války."

„Letošní zima je kritickým okamžikem. Doufám, že se válka chýlí ke konci. Nyní určíme pozice obou stran v jednáních, výchozí pozice," řekl úředník.