Přesto nálety na srbské cíle pokládal je za legitimní. Stačilo ho charakterizovat jako politického vlezoprdelistu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.
K tomu malá poznámka – mravní principy existují jenom v literatuře. Všichni se chovají jak to momentálně je možné, nic více, nic méně. A lidé na politickém hnojišti se chovají tak, aby měli pocit, že jsou ještě šikovnější a kamarádštější s těmi, kdo mají ještě plnější hrnce moci.
Washingtonská komedie
Ve svém hraní si na humanistu Havel svou roli v roce 1999 přehrával. Velkou motivací Havla bylo blýsknout se v rámci dubnového washingtonského summitu a summitových dozvuků.
Typické je vyjádření o potřebnosti a smysluplnosti humanitárního bombardování. Vyjádřil se v tom smyslu pro francouzský deník Le Monde 28.4.1999.
České noviny o den později přinesly zprávu, že „…prezident usoudil, že bombardování NATO má »výhradně humanitární« povahu…“
A nejen to. Havel propadl summitovému šílenství,, protože se dostal mezi bohy - dostal se na výroční mejdan představitelů NATO ve Washingtonu.
Měl to být největší summit v dějinách aliance svolaný u příležitosti padesátin NATO. Jenže, místo oslav museli hlavouni NATO ne-slavnostně konstatovat, že malé Srbsko vzdoruje úderům letectva NATO. To nesvědčilo o síle aliance, ale byl to první varovný stín, který během 20 let vedl k současné bezvýchodnosti aliance.
Havel v rámci summitové horečky začal prodávat vzdušné zámky.
Po summitu NATO přislíbil Havel účast českých jednotek v případné pozemní operaci. O dva dny později se probudil z horečky svého vlezdoprdelismu a už jenom povídal něco o nasazení českých sil do jakýchsi mírových akcí.
Havel jako neřízená střela
O Havlově vlezdoprdelismu svědčí, že postupoval proti dohodě s vládou. Neboť ho osvítila v Americe válečnická humanita a sliboval šiky českých robocopů.
Našel jsem si běžný článek z tehdejší doby – „Prezident se pře s vládou“ (Večerník Praha, 29.4.1999, strana 2), kde bylo věcně uvedeno:
„Spory mezi prezidentem Václavem Havlem a kabinetem vrcholí. Zatímco totiž Zemanova vláda oznámila, že by nevyslala české vojáky do pozemních operací v Kosovu, prezident zastává opačný názor a postoj kabinetu označuje za alibistický a trapný.
Vicepremiér Pavel Rychetský přitom včera informoval, že Havel byl s rozhodnutím vlády nevyslat vojáky do Kosova seznámen při jednání bezpečnostní rady státu ještě před zahájením washingtonského summitu a neměl proti němu námitky.
»Před zahájením summitu vystupoval shodně. O to více mne překvapila jeho reakce poté, co Washington opustil a zaujal opačné stanovisko,« řekl včera ministr zahraničí Jan Kavan...“Tolik citace z Večerníku Praha.
Dneska bych podobné kotrmelce očekával od prezidenta Drahoše. Naštěstí Drahoš neprezidentuje, nakonec jenom získal senátorskou trafiku.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
