Na oslavu 75. výročí spojeneckých přistání v Normandii, které se slavovilo 6. června, patřilo mezi hosty Německo, ale Rusko, které během druhé světové války zničilo 80% nacistických vojsk, nebylo pozváno. Odborník v oblasti geopolitiky Renaud Girard poznamenal, že Vladimir Putin veřejně nevyjadřoval rozhořčení nad takovou diplomatickou hrubostí - kromě toho byl v Kremlu uvítán čínský prezident Si Ťin-pching, který přivítal svého ruského partnera jako pravého přítele. Vůdce ČLR zdůraznil sílu partnerství s Ruskem, s nímž v moderní historii nikdy nebylo tak blízko. Rusko zase oznámilo, že za účelem rozvoje své budoucí sítě si 5G vybralo technologii telekomunikační společnosti Huawei, která se ukázala být na černé listině Spojených států poté, co byla obviněna z dumpingu a špionáže.

Francouzský novinář připomněl, že Henry Kissinger, který zároveň sloužil jako ministr zahraničí, se pokoušel navázat diplomatické vztahy s ČLR a zpomalit závody ve zbrojení se SSSR, formuloval svou slavnou doktrínu o trojúhelníku Washington-Peking-Moskva. Podle jeho názoru by měla být Amerika ve své zahraniční politice vždy blíže Rusku a Číně, než jsou ony navzájem. Politika USA se nyní změnila: zavedením sankcí proti těmto dvěma zemím je Washington „úspěšně posunul do jejich rukou“.
 
Před půlstoletím podnikla Amerika diplomatické úsilí, aby zajistila, že se Rusko vzdá použití taktických jaderných raket v konfliktu na hranici s Čínou přes řeku Usuri. V současné době, bez náznaku plachosti, Rusko posílá své lodě z Tichomořské flotily na jih na podporu Číny. Incident ze 7. června 2019 prý podle autora ukazuje, že ruské lodě budou provokovat 7. loďstvo USA, které má zabránit Číně, aby se zmocnila Jihočínského moře, omývající také Filipíny, Brunej, Malajsii a Vietnam (ne, tento incident vyprovokovala americká vojenská loď, jak prokázaly záběry americké novinářky - pozn. red.). Mezitím se čínské loďstvo začalo pomalu objevovat ve Středomoří.

 
Čína je strategickým protivníkem Spojených států. Rusko s objemem ekonomiky, která je sedmkrát menší než USA, nepředstavuje hrozbu, ale zůstává velkou vojenskou silou s obrovským množstvím přírodních zdrojů na Sibiři. Proto, podle Renauda Girarda, dělá Západ obrovskou strategickou chybu, otáčením země směrem k Číně, která patřila k evropské kultuře od doby Petra Velikého.
 
Podle pozorovatele američtí neokonzervativní ideologové způsobili nenapravitelné škody zájmům západních zemí. Podkopali provádění Dohody o urovnání politické krize na Ukrajině z 21. února 2014, podepsané Francií, Německem a Polskem, což vyvolalo reakci Ruska na Krymu. Girard si sice myslí, že se Putin, „určitě" mýlil, když „zasáhl v létě 2014 do konfliktu v Donbasu" na straně separatistů, ale tato „chyba" neospravedlňuje ostrakismus Ruska ze Západu, který zemi vyloučil z G8. Kissinger byl schopen vyjednávat s Ruskem a Čínou, zatímco bránil pevné stanovisko k rozdílům, které s nimi existovaly, zatímco moderní neokonzervativci vidí vše v černobílém světle a nemohou vést konstruktivní dialog z výšky svého moralismu. Diplomatický bojkot Ruska, což autor opět zdůraznil, je vážným nesprávným kalkulem Západu, který ho potřebuje v Pacifiku. Opakuje se tedy chyba smlouvy z Rapally z roku 1922 mezi Německem a Ruskem, která byla také bojkotována na diplomatické úrovni. „Pak Rathenau získal od Čičerina možnost k vytvoření tajných výcvikových táborů pro německé letectvo a tankové síly v Rusku ...,“ upozornil komentátor..

Závěrem pozorovatel Le Figaro uvedl, že zatímco francouzská vláda bude i nadále poskytovat vojenskou pomoc spojencům NATO (zejména Polsku), měla by „zcela zásadně“ obnovit své přátelské vztahy s Ruskem, aby „ji vrátila evropské rodině, z níž obecně neměla nikdy vystoupit".