Stane se Boris Johnson v kauze „Írán“ poslíčkem Spojených států?

zprávy

Mohli by Trump a Bolton vytlačit Británii z íránské jaderné smlouvy? Bude Boris Johnson jednat jako americký poslíček, když se stal předsedou vlády?

Stane se Boris Johnson v kauze „Írán“ poslíčkem Spojených států?
Boris Johnson, britský premiér
24. července 2019 - 03:20

O tom diskutovali komentátor Real News Marc Steiner a  Eskandar Sadeghi-Boroujerdi, přednášející a odborný asistent na Goldsmiths na University of London.

Theresa Mayová odstoupila. Boris Johnson se stal dalším předsedou vlády, napětí s Íránem se prohlubuje na skutečně nebezpečnou úroveň. Británie zabavila jednu z iránských lodí, o níž tvrdí, že směřovala  do Sýrie v rozporu s bojkotem Sýrie. Írán obvinil Británii z pirátství. Poté Írán zabavil loď pod britskou vlajkou. Předtím, než se Boris Johnson dokáže vypořádat s Bruselem a Brexitem a se všemi ostatními, musí se vypořádat s Íránem a především s Donaldem Trumpem ovlivněným Johnem Boltonem.

„Takže je to velmi složitá situace,“ říká Marc Steiner.

„No, když jsem zpočátku slyšel o Britech, o jakémsi napomáhání zatčení íránského ropného tankeru u pobřeží Gibraltaru, myslel jsem si, že je docela předvídatelné, že Írán bude reagovat, označil zadržení lodi jako  pirátství. A díky dalším zprávám, přinejmenším, víte, že Španělé byli velmi nespokojení s tím, že Britové podnikli tuto akci, ministr zahraničí  ve skutečnosti naznačil, že se tak stalo na příkaz Spojených států, a očividně mnoho lidí v tomto případě ukazuje na Trumpova havajského poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Takže když jsem poprvé slyšel o britské akci, víte, u pobřeží Gibraltaru jsem si myslel, že se něco chystá,“ reaguje Eskandar Sadeghi-Boroujerdi.

„Je jasné, že Boris Johnson je v mnoha ohledech „politicky příbuzný“  s Donaldem Trumpem - a to nejen proto, že oba mají zajímavé vlasy,“ směje se Marc Steiner, „ ale mluvme vážně o tom, co by to mohlo znamenat. Myslím, je možné, že John Bolton a jeho tlak a jeho vliv na Donalda Trumpa by pak mohli mít také vliv na Borise Johnsona, když se snaží oslovit Írán? Že by se také mohli z dohody vymanit? Je to možné?“

„Je to určitě možné. Ale myslím, že Boris Johnson se zřejmě musí ukázat jako silný a efektivní vůdce. Bude muset tvrdě mluvit. Bude muset zaujmout tvrdou pozici. A zda se to ve skutečnosti uskuteční, a jaký druh opatření by mohl britský stát skutečně podniknout - myslím, že se mluvilo o možná zmrazení aktiv. Hovořilo se o skutečném pokusu o vytvoření námořní ochrany, jakési koalice, která by skutečně chránila různá plavidla procházející Hormuzským průlivem. Ale znovu, tyto věci zabírají čas a to nejde jednoduše uskutečnit přes noc,“ odpovídá Marc Steiner a pokračuje.



„Takže si myslím, že bude pravděpodobně mluvit tvrdě, ale na rozdíl od Spojených států, které nemají diplomatické vztahy s Islámskou republikou, Británie v současné době ano. Má velvyslance, takže existují otevřené diplomatické kanály. Jeremy Hunt, současný ministr zahraničí, očividně vyjádřil své zklamání nebo zlost nad tím, že britské plavidlo bylo zabaveno. Znovu, jaké hmatatelné kroky mohou podniknout a zda by se vlastně stáhli z jaderné dohody, myslím, že to není tak jasné. A abych byl upřímný, vzhledem k Brexitu není jasné, do jaké míry bude Británie skutečně schopna ovlivnit ostatní evropské členy P5 + 1.“

„Zdá se tedy, že Boris Johnson bude určitě v pozici, kde ve skutečně bude stále více v rostoucí slabé pozici. Pravděpodobně bude muset udělat různé ústupky Spojeným státům. Ať už to znamená obchod, nejsem si jistý a nemůžu - Je však zcela možné, že nedochází k eskalaci, protože si myslím, že to musíme také říci. Je zřejmé, že lze říci, že íránské rozhodnutí zabavit ropný tanker bylo velmi neobezřetné, zbytečně provokativní, ale zjevně to byla reakce na britskou akci. A myslím, že to opravdu vychází z tohoto kontextu, kdy Trump zjevně od dubna odmítl obnovit tyto výjimky kolem ropy a samozřejmě tuto kampaň maximálního tlaku, která je v zásadě zaměřena na bankovní sektor a energetiku, ale zejména energetický sektor. Je zřejmé, že ropa je klíčovým zdrojem příjmů, a Trumpova administrativa se velmi koordinovaně snaží cílit na to jak snížit příjmy Íránu z ropy na nulu.“


„Boris Johnson se stává předsedou vlády. Jednou z věcí, které Pompeo řekl, je, že Británie se musí nějak starat o své vlastní lodě. Musí zajistit vlastní bezpečnost. Pokud tedy tento tlak přijde a britské námořnictvo bude mít větší zastoupení v Perském zálivu, spolu s americkým námořnictvem, bude mít větší přítomnost v Perském zálivu, a Írán bude stále více zoufalý, protože nemá příjmy, aby nakrmil své lidi, nemá na léky pro své lidi, a protože nemůže prodávat svou ropu, ocel nebo něco jiného, tak to může spět do nebezpečného konce, že  i kdyby Íránci neměli v úmyslu válku, mohli by lidé prostě sami pod tím ekonomickým tlakem vstoupit do války,“ upozorňuje Marc Steiner.

„Plně souhlasím s vaší analýzou. Trump zjevně nechce válku. Používá Boltona jako svého rotvajlera, který je extrémně agresivní, aby v podstatě zastrašoval, a tak přiměje Írán k jednacímu stolu. A nakonec, Írán - protože pak bude schopen v podstatě uzavřít dohodu, která je velmi podobná JCPOA, která již existovala. A samozřejmě, čím více válečných lodí je posíláno do Perského zálivu, stává se spíše militarizovanou zónou a pravděpodobnost střetů se bude zvyšovat. A myslím si, že přesně to Bolton a Pompeo vlastně chtěli,“ dodává Eskandar Sadeghi-Boroujerdi.

(rp,prvnizpravy.cz,realnews,foto:arch.)


Anketa

Zúčastníte se červnových voleb do Evropského parlamentu?

Ano 70%
transparent.gif transparent.gif
Ne 15%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 15%
transparent.gif transparent.gif