Bojím se, bojím se, bojím… pronesl poněkud méně expresivně francouzský prezident Nicola Sarközy, po té co v neděli položil telefon s americkým prezidentem Barrackem Obamou. Neopomněl o tom ihned také informovat světová média. Stihl dokonce prohlásit, že je nucen iniciovat schůzku na vrcholné politické úrovni v rámci Evropské unie a to proto, že „české předsednictví je příliš pasivní.“

Co mohlo francouzského prezidenta tolik vylekat, že bez ohledu na standardní diplomatické zvyklosti okamžitě a neobvykle ostře zkritizoval svého evropského partnera a ještě jej obvinil z nicnedělání. Partnera, který po jeho zemi převzal před pouhým měsícem předsednictví v rámci Evropské unii.

Bývá nepsaným diplomatickým zvykem, že pokud má některá jiná země, než předsednická nápad na celounijní tématické setkání, tak nejdříve jej projedná s předsednickou zemí na běžné pracovní úrovni a pak je věc prezentována jako zájem celé unie, který byl iniciován onou zemí. Je to cesta, jak docílit nejen jednání o zásadním a aktuálním tématu, zachovat základní parametry diplomatické slušnosti a korektnosti, ale také jak získat dobrou pozici pro dosažení všeobecné shody pro své návrhy.

Je pravda, že s podobným diplomatickým přístupem Francie mají své bohaté zkušenosti například Spojené státy americké (především na půdě Severoatlantické aliance). Tam se to, ale dá vysvětlit odvěkou diplomatickou rivalitou a neustálou snahou Francie o  zahraničněpolitickou dominanci. Ve vztahu k malé České republice je to však nanejvýš podivuhodné, neboť tento krok neznamená nic jiného, než velmi hloupý útok, podobný tomu, který před pár lety předvedl jiný francouzský prezident Jack Chirack.

Současný francouzský prezident Nicola Sarközy řekl, že po rozhovoru s americkým prezidentem pojal vážné obavy o osud evropské ekonomiky a proto Francie svolá schůzku zemí „eurozóny.“ Inu nápad jistě chvályhodný, jen ten obsah a forma sdělení je jen těžko akceptovatelná. Pokud totiž Nicola Sarközy pochopil až po telefonu s prezidentem Obamou, že krize nekončí, ale naopak, že se bude dále prohlubovat, pak je otázkou zda je mužem na svém místě. Pokud potřeboval odvést pozornost od svých nemalých současných vnitropolitických problémů, pak tímto způsobem se mu to podařit nemůže. Je tu pochopitelně i možnost, že vše co řekl, také myslel skutečně vážně a upřímně – to by znamenalo jeho pevné přesvědčení, že pokud summit evropských politických a ekonomických špiček svolá on, jako francouzský prezident, tak bude nalezen ekonomický elixír života.

Nemohu si pomoci, ale spíš to na mne působí, jako Sarközyho velká politická pošetilost, jejímž motivem je více než reálný zájem o řešení ekonomických problémů, stesk po vůdčí úloze v rámci Evropské unie. Tedy syndrom ztráty formální důležitosti prezidenta Sarközyho v rámci Evropské unie..