Měla by proběhnout v pondělí 20. května, tedy bez jednoho dne měsíc po druhém kole voleb (21. 4.). Napjatá vnitropolitická situace se však tímto kompromisním hlasováním neuklidnila, spíše naopak. Důvodem jsou rozdílné zájmy nového a odcházejícího prezidenta. V. Zelenskyj by rád hned po svém nástupu rozpustil Radu, vypsal předčasné parlamentní volby a zároveň tím dosáhl demise současné vlády. Podle ukrajinské ústavy na to bude mít pouhých šest dnů – od 27. 5. běží půlroční ochranná lhůta před řádnými volbami.
Jeho předchůdce a největší protivník Petro Porošenko tomu chce zabránit a zároveň se snaží o to, aby využil dosavadní silné zastoupení v Radě (135 poslanců Bloku Petra Porošenka + 80 členů Národní fronty předsedy parlamentu Parubije z celkem 450). Ukázalo se, že má navíc nečekaného spojence ve frakci Občanská sebeobrana. Ta totiž podala návrh zákona, který by nově zvoleného prezidenta zbavil většiny jeho pravomocí. V. Zelenský tento návrh nazval pokusem o státní převrat.
K dovršení povolebního zmatku situaci vyhrotily aktivity orgánů činných v trestním řízení, zejména pak soudů. Ty momentálně již odsoudily nového prezidenta k pokutě 850 hřiven za narušení voleb (před urnou ukázal svůj volební lístek, aby všichni viděli, že volí sám sebe). Dvakrát pozvaly k výslechu Petra Porošenka kvůli střelbě na Majdanu v roce 2014 a vyšetřují jej kvůli zneužití pravomocí a nátlaku na soud v roce 2016 v kauze znárodněné Privatbanky oligarchy Ihora Kolomojského.
Poměry dokresluje zahájené vyšetřování V. Zelenského kvůli zneužití státních peněz z Fondu kinematografie. Zločinu se měl dopustit tím, že v jednom z jeho takto financovaných filmů se nemluví ani krymsko-tatarsky, ani ukrajinsky, nýbrž pouze rusky. Trestní oznámení podali aktivisté, kteří také celou záležitost rozvířili v médiích.
Přiznám se, že při čtení o těchto ukrajinských problémech jsem si trochu připadal jako doma v České republice. Skoro jsem se pochválil za předvídavost – když jsem se před lety vrátil z Kyjeva, odpovídal jsem na otázku, jaký je rozdíl mezi námi a Ukrajinou, že jedno, možná dvě volební období. Dnes už máme všechny nutné atributy: oligarchy v politice a médiích, zástupná trestní stíhání, snahu zvrátit výsledek voleb, aktivisty chrlící trestní oznámení jako rotačka, nájemné demonstranty.
Po oznámení data inaugurace se agentury zabývající se výzkumem veřejného mínění ptali občanů, co od nového prezidenta očekávají? Přes 40% Ukrajinců (na východě a jihu přes polovinu respondentů) odpovědělo, že přímé jednání s představiteli povstaleckých republik a Ruskem o míru na Donbasu. Asi 16% by do mírových jednání zapojilo i USA a EU. Nejčastejším očekáváním pak je zrušení imunity poslanců, soudců a prezidenta (54%). Silnou podporu má i rozpuštění Rady a předčasné volby (38%). Zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do NATO očekává necelých deset procent respondentů.
V průběhu příštího týdne se tedy ukáže, jakou cestou se Ukrajina pod vedením nového prezidenta vydá. Rozhodnutí má v rukou odcházející Petro Porošenko a jeho stoupenci v Nejvyšší radě. Doufejme, že se nebude inspirovat politikou obstrukcí českého tzv. Demokratického bloku.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
