„Albánská strana si na mě stěžuje Západu a Západ požaduje, abych to zastavil, protože to zneklidňuje Albánce a zdá se, že poškozuje dialog, zatímco lobbování za nové uznání nezávislosti a členství v mezinárodních organizacích je normální," řekl bělehradskému listu „Večerne Novosti".

Dačić dříve uvedl, že Grenada se stala devátým státem, který nedávno stáhl uznání nezávislosti samozvané Kosovské republiky. Krátce předtím udělaly totéž malé státy Dominikánská republika, Surinam, Libérie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Guinea-Bissau, Burundi, Papua-Nová Guinea a Lesotho.

Situace v Kosovu

V roce 1999 vedla ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády s armádou a srbskou policií k bombardování Jugoslávie letouny NATO.

V březnu 2004 zorganizovali kosovští Albánci pogromy, což byl důvod, proč mnozí Srbové opustili své domovy a opustili provincii. Mnoho památek srbské historie a kultury bylo zničeno.

V únoru 2008 vyhlásily kosovsko-albánské struktury v Prištině jednostranně nezávislost na Srbsku. Samozvaná republika není uznávána Srbskem, Ruskem, Izraelem, Španělskem, Čínou, Íránem, Řeckem a řadou dalších zemí.

Přesný počet zemí, které uznaly Kosovo, není znám, protože údaje v oficiálních zdrojích se liší a vůdcové jednotlivých států v různých dobách udělali protichůdná prohlášení. Podle novin „Večerne Novosti“ v současnosti počet těchto států klesl na 102, přičemž kosovské orgány trvají na 110 zemích.

Bělehrad pod tlakem EU zahájil v roce 2011 jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci. Největšími dohodou byla Bruselská dohoda o zásadách normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou (duben 2013) a Dohoda o komunitě srbských komunit v provincii s právy na autonomii (srpen 2015).

Priština však nesplnila lhůty pro provedení dohody, což vedlo ke zvýšení napětí v regionu. Navíc v polovině října parlament samozvané republiky většinovým hlasováním podpořil transformaci kosovských bezpečnostních sil na plnohodnotnou armádu.