Název je tak stupidní, že se divím jak někdo našel odvahu takovou ptákovinu napsat.

Že se k takovému prohlášení snížil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znamená, že NATO se propadá do hodnotové krize.

Stoltenberg podle článku šveholil, že Turecko bude hrát při zlepšování bezpečnosti Severoatlantické aliance zásadní roli, což bude zahrnovat i vytvoření dvou nových velitelství.

Tzv. demokratickým státům EU, a tím i NATO, vůbec nevadí, že během let plíživě zavedl diktátor Erdogan diktaturu a vydává ji za cosi demokratického. Tisíce zatčených, desítky tisíc z práce vyhozených soudců vojáků, úředníků, učitelů, novinářů, řada zakázaných novin a webů, strach a vyhrožování, to vše korunované zavedením prezidentského diktátorského režimu. Samozřejmě se stal Adolf Erdogan diktátorem demokraticky. Také Hitler a jeho strana NSDAP se dostali k moci demokratickými volbami.

Polské varování

Před pár dny jsem si přečetl zajímavý rozhovor s polským novinářem Witoldem Szabłowskim. Mluvil také o nebezpečném podvraťákovi Erdoganovi: „…Pokud se podíváte na jeho politické kořeny, uvidíte, že on nikdy nepatřil k liberálům. Byl členem velmi konzervativní mládežnické organizace. Pak byl členem konzervativních stran, jejichž vůdcem byl Necmettin Erbakan. To byl od Atatürkovy revoluce první turecký ministerský předseda z islámské politické strany. A rozhodně to nebyl žádný liberál. Byl to silně věřící muslim. Jenomže armáda je zbavila moci.

Polský novinář dále varuje: „…Všechny změny v ústavě, které prováděl, se zdůvodňovaly snahou přiblížit turecké právo evropskému. Ale nově definované instituce bylo potřeba znovu obsadit. A to se samozřejmě celé dělo v jeho režii. Nyní má své lidi už úplně všude. Zlomil moc armády. V minulosti, kdykoli se demokracie ocitla podle armády na scestí, vykonali vojáci puč, pár let vládli a pak vrátili moc do rukou civilní správě. Tohle už se nebude opakovat. Dnes už mají Erdoganovi lidé všechnu moc ve svých rukou…“

Profesionální hlupáci jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jsou ve stejné situaci jako Francouzi a Britové konce 30. let 20. století.

Stoltenberg alias Chamberlein

Proč připomínám dobu před začátkem 2. světové války? Po období dvacátých let, kdy posilovala radikální a fašistická hnutí, v třicátých letech 20. století převzala tato hnutí moc ve dvou dominantních státech (Itálie a Německo), a západní státy nebyly ochotny je zastavit.

Italský fašismus inspiroval ve dvacátých letech (1922 Mussoliniho pochod na Řím) nepřímo autoritářská hnutí v dalších evropských státech později nazývaná jako fašistická. Souběžně probíhalo politické pnutí v Německu (1923, Hitlerův pokus o puč v Norimberku).

Postupná radikalizace Itálie a Německa trvala přes 10 let. Protizápadní pozice byla upevněna již v roce 1935 napadením Habeše Itálií a v květnu 1936 Habeš byla dobita, Turecko obsadilo demilitarizované Dardanely a Německo v roce 1936 obsadilo demilitarizované Porýní.

Rok 1936 byl přelomovým. Potvrdil neschopnost západních států bránit své status quo v Evropě. Německo převzalo iniciativu a nebylo žádným způsobem zastaveno. Diplomatické snahy o zachování status quo byly směšně defenzivní a proto i neúčinné. Dějiny britskho Chamberleina ohodnotily jako idiota, jenže předtím zbytečně zemřelo ve válce mnoho milionů lidí.

Sovětský svaz (SSSR) byl tehdy v nuceně neutrální pozici. Fašisticky i demokraticky orientované státy považovaly komunistický Sovětský svaz (SSSR) za rušivý prvek v evropské politice, nanejvýš účelově využitelný v rámci diplomatických her. Neuroticky militantní Polsko bylo programově agresivní vůči SSSR. Vztah vůči západoevropským zemím byl u vůdců polského státu rozpačitě spojenecký. Autoritářské Polsko mělo vůči Německu vztah slušně řečeno rozpačitě nepřátelský a proti Československu také nepřátelský jako proti Německu.

Vztah k roku 2018? Dnes EU a NATO ohrožuje jejich hloupý postoj k Rusku. Západní státy (včetně Československa) si mohly ušetřit 2. světovou válku, kdyby respektovaly SSSR.

Henri Kissinger (v Knize Umění diplomacie, 1996) na toto téma připomíná: „Aniž by si to západní  demokracie uvědomovaly, pokoušely osud spoléháním se na nesmiřitelný ideologický konflikt mezi Stalinem a Hitlerem, provokování Stalina francouzsko – sovětským paktem, který zakazoval vojenskou spolupráci, vyloučení Sovětského svazu z mnichovské konference a poněkud problematickým zahájením vojenských rozhovorů se Stalinem teprve ve chvíli, kdy již bylo příliš pozdě, než aby mu zabránily v uzavření paktu s Hitlerem. Vůdcové demokracií mylně považovaly Stalinovy neobratně formulované mírně teologické projevy za známku myšlenkové a politické nepružnosti. Avšak Stalinova nepružnost se omezovala jenom na komunistickou ideologii. Jeho komunistické přesvědčení mu umožňovalo mimořádně pružnou taktiku.“

S pomocí SSSR (Stalina) mohly být Hitlerovy snahy zablokovány. To se nestalo.

Turecko protizápadně orientované bylo neochotně neutrální, Itálie snaživě spolupracovala s Německem.

Od roku 1939 byla celá západní a severní Evropa mentálně neschopná se postavit proti agresi.

A dnes? Turecko se stalo již veřejně jedním z lídrů islamismu, je protizápadně orientované, nejpozději od roku 2016 zcela nepokrytě. Turecko se snaží nejméně spolu se Saudská Arábií, ale i Katarem, rozšířit co nejvíce islám na Balkáně přes Albánii a Kosovo. Podobné želízko v ohni mají v Bosně a Hercegovině a v Černé hoře.

Proto působení Turecka v NATO je stejnou komedií jako by byla účast nacistického Německa v Britském společenství… Je to signál, že EU (a NATO) jsou mentálně neschopni postavit se proti cílené islámské migraci.

Nejsou situace v 30. letech 20. století a v druhém desetiletí 21. století až příliš podobné?

Spojení Stoltenberg alias Chamberlein vnímám i proto, že podle článku „Turecký přínos pro NATO je zásadní, říká Stoltenberg“ je prý Turecko velmi důležitým spojencem z mnoha důvodů, nejen kvůli jeho strategické geografické poloze, protože sousedí s Ruskem v Černém moři a také Irákem a Sýrií na jihu, tvrdí Stoltenberg. „Turecko významně přispívá naší společné bezpečnosti, včetně účasti na operacích NATO a boji proti Daeš,“ uvedl generální tajemník NATO.

Připomínám: Dne 2. října 2014 americký viceprezident Joe Biden debatoval se studenty Harvardovy univerzity. Zapomněl přitom, že je v sále kamera? Nechal se unést emocemi? Napsal o tom ve své knize „Blízký východ nad propastí“ (2016) Břetislav Tureček, který na str. 164–165, cituje z Bidenova projevu. Viceprezident v otázce syrské krize byl nebývale otevřený:

„Už dlouho říkám, že naším největším problémem v Sýrii jsou naši regionální spojenci… Turci byli naší přátelé a já sám mám výborné vztahy s Erdoganem. Totéž Saúdové nebo Emiráťané a další. Ale co oni dělali? Byli tak odhodlaní odstranit Asada a v podstatě vyvolat sunnitsko-šíitskou válku, že pumpovali stovky milionů dolarů a desítky tisíc tun zbraní komukoliv, kdo by bojoval proti Asadovi. Takže zásobovány byly Fronta an-Nusra, al-Káida a extremistické skupiny džihádistů, kteří přicházeli z jiných částí světa… Možná si myslíte, že přeháním, ale podívejte se, co se děje. Až teď se všichni probudili, když se objevil takzvaný ISIL, což byla al-Káida v Iráku, odkud byla vyhnána a našla volný prostor ve východní Sýrii… který spolupracuje s an-Nusrou, již jsme před tím deklarovali jako teroristickou organizaci. A nám se nepodařilo přimět naše spojence, aby je přestali zásobovat…“

A o situaci po létu 2014: „…A teď Saúdská Arábie přestala (extremisty) financovat, umožňuje působení našich jednotek na svém území, Katařané přestali podporovat ty nejextrémnější teroristické organizace. A turecký prezident, starý přítel Erdogan, mi řekl: ,Měl jste pravdu, nechali jsme přes hranici přecházet příliš mnoho lidí…‘ A teď se Turci snaží hranici uzavřít.“

Bože, a ten blbej Stoltenberg bude zahajovat v Bruselu jakýsi slavný summit? Bože, dej mi sílu…Končí komentář František Roček.