Evropský automobilový průmysl čelí novému riziku, které paradoxně vytváří jeden z nejrychleji rostoucích technologických oborů. Masivní investice do umělé inteligence začínají omezovat dostupnost některých běžných polovodičů používaných v automobilech a průmyslových zařízeních. Výrobci elektronických součástek upozorňují, že část dodavatelů přesouvá kapacity k výnosnějším zakázkám pro datová centra. Automobilkám tak hrozí opakování problémů, které během pandemie vedly k přerušování výroby a miliardovým ztrátám. Varování zaznělo 10. listopadu na mezinárodním veletrhu elektroniky Electronica v Mnichově.
Představitelé společností Nexperia a STMicroelectronics upozornili na kapacitní omezení v některých částech polovodičového průmyslu. Nejde zatím o plošný nedostatek všech čipů ani o potvrzené odstávky českých automobilek. Vývoj však ukazuje, že rozmach umělé inteligence může oslabovat dodávky součástek nezbytných pro tradiční průmyslovou výrobu.
Prozatímní generální ředitel nizozemské společnosti Nexperia Stefan Tilger agentuře Reuters potvrdil, že poptávka po jejích výrobcích převyšuje dostupnou kapacitu. Podle něj někteří konkurenti přesouvají výrobní možnosti od běžných polovodičů k produktům s vyšší ziskovou marží, které souvisejí s rozvojem umělé inteligence a datových center. Nexperia vyrábí především velké série relativně levných elektronických součástek, zejména diod a tranzistorů. Tyto komponenty nejsou technologicky tak složité jako nejmodernější procesory pro AI, ale jejich význam pro průmyslovou výrobu je zásadní. V automobilech zajišťují řízení elektrických obvodů, napájení elektronických systémů a další nezbytné funkce.
Podobné problémy popsal generální ředitel STMicroelectronics Jean-Marc Chery. Upozornil, že část polovodičových továren a společností zajišťujících montáž a pouzdření čipů se postupně odklání od tradičních automobilových a průmyslových zakázek. Omezené kapacity navazujících výrobních procesů mohou vytvářet problémy i tam, kde se samotné čipy vyrábějí odlišnými technologiemi. Rozhodující je proto rozdíl mezi výrobou moderních procesorů pro umělou inteligenci a běžných polovodičových součástek. Tyto segmenty nejsou přímo zaměnitelné. Problém vzniká především přesunem části investic, výrobních priorit a dostupných kapacit k zákazníkům, kteří jsou ochotni za nové technologie platit více.
Výrobci zároveň upozorňují, že do některých zavedených polovodičových technologií se dlouhodobě investovalo nedostatečně. Zatímco technologické společnosti vynakládají obrovské částky na výpočetní infrastrukturu, rozšiřování výroby základních elektronických komponentů zůstává méně atraktivní. Nyní se ukazuje, že tyto součástky mohou být pro fungování průmyslu stejně nepostradatelné jako nejvýkonnější procesory.
Nedostatek levného čipu může zastavit drahý automobil
Pro automobilky představují polovodiče mimořádně citlivou část dodavatelského řetězce. Moderní automobil obsahuje velké množství elektronických prvků používaných v řízení motoru, brzdových systémech, bezpečnostních funkcích, osvětlení, senzorech i palubních počítačích. S rozšiřováním elektrických a hybridních pohonů význam elektroniky dále roste. Rozhodující přitom nemusí být cena samotné součástky. Nedostatek relativně levného polovodiče může znemožnit dokončení elektronické řídicí jednotky a následně celého automobilu. Výrobce navíc nemůže chybějící komponentu vždy jednoduše nahradit jinou. Zejména u bezpečnostně důležitých systémů musí součástky splňovat přísné technické požadavky a jejich změna vyžaduje odpovídající ověření.
První finanční důsledky nového tlaku na ceny již vyčíslují automobiloví dodavatelé. Německá společnost Aumovio, která vznikla oddělením automobilových aktivit Continentalu, očekává v roce 2027 dodatečné hrubé náklady nejméně jedné miliardy eur, přibližně 24,5 miliardy korun. Odhad zahrnuje dražší polovodiče, paměťové komponenty a další materiály, nikoli pouze samotné čipy. Finanční ředitel Claus Bauer upozornil, že růst cen polovodičů může v příštím roce výrazně zesílit. Společnost se proto bude snažit přenést zvýšené náklady na automobilky. Uvedená miliarda eur je ovšem prognózou dodatečného nákladového tlaku před případnými kompenzacemi, nikoli již vykázanou ztrátou podniku.
Vzniká tak další komplikace pro evropský automobilový průmysl. Výrobci již čelí vysokým cenám energií, rostoucí čínské konkurenci, nákladům na elektromobilitu a slabší poptávce na některých trzích. Nyní mohou být nuceni přijmout také vyšší ceny elektronických komponentů, aniž by měli jistotu jejich včasných dodávek. Riziko navíc přesahuje samotnou výrobu automobilů. Běžné polovodiče využívají průmyslové roboty, obráběcí stroje, zdravotnická zařízení, energetické systémy i automatizované výrobní linky. Případný nedostatek by tak mohl postupně ovlivnit mnohem širší část evropské ekonomiky.
České továrny potřebují jistotu dodávek, nejen nové technologie
Pro Českou republiku má nové varování mimořádný význam. Automobilový průmysl tvoří jeden ze základních pilířů domácí výroby a exportu. Podle Sdružení automobilového průmyslu bylo za prvních devět měsíců roku 2026 v Česku vyrobeno 1 095 937 osobních automobilů. Více než 92 procent produkce zamířilo do zahraničí. Škoda Auto vyrobila ve svých českých závodech téměř 734 tisíc vozidel, Hyundai v Nošovicích přibližně 197 tisíc a Toyota v Kolíně přes 165 tisíc automobilů. Elektrifikované vozy včetně hybridních modelů tvořily téměř 42 procent celkové produkce. Všechny tyto automobily, bez ohledu na druh pohonu, potřebují spolehlivé dodávky elektronických komponentů.
Případné omezení dodávek by proto mohlo zasáhnout nejen samotné automobilky, ale také české výrobce řídicích jednotek, elektroniky, kabelových svazků a dalších součástek. Výpadek jediného důležitého dodavatele se může promítnout do několika navazujících výrobních podniků. Zářijová studie Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA, kterou zpracovaly společnosti EY Czech Republic a EY Germany, upozornila na strukturální slabiny evropských dodavatelských řetězců. Největší rizika vznikají při koncentraci výroby strategických materiálů a komponentů do omezeného počtu zemí a podniků, nedostatku alternativních dodavatelů a dlouhých lhůtách potřebných k vybudování nových kapacit.
Evropská unie sice podporuje rozvoj vlastního polovodičového průmyslu, samotná výstavba továren na nejmodernější procesory však dostatečnou odolnost průmyslu nezajistí. Automobilky potřebují také běžné polovodiče, výkonovou elektroniku, kapacity pro montáž a testování i dlouhodobě zajištěné dodavatelské vztahy. Evropa přitom má významné technologické předpoklady. Společnosti Infineon, STMicroelectronics a NXP patří mezi důležité výrobce polovodičů používaných v průmyslu. Jejich vedení na mnichovském setkání zdůraznilo, že robotika a takzvaná fyzická umělá inteligence představují příležitost, při níž může Evropa využít své zkušenosti s automatizací a bezpečnými průmyslovými systémy.
Rozvoj těchto technologií však současně vyvolává otázku, zda budou výrobci schopni zachovat dostatečné kapacity také pro tradiční zákazníky. Evropské průmyslové podniky potřebují nejen podporu inovací, ale také předvídatelné ceny a dostupnost základních součástek, bez nichž nemohou fungovat jejich současné výrobní programy. Dosavadní varování nejsou důkazem bezprostřední evropské výrobní krize. Představují však konkrétní upozornění na riziko, které může s pokračujícím investičním rozmachem umělé inteligence zesilovat.
Největším paradoxem současného technologického vývoje je, že umělá inteligence, od níž si evropský průmysl slibuje vyšší produktivitu a konkurenceschopnost, může zároveň zvyšovat náklady a komplikovat dostupnost součástek nezbytných pro jeho fungování. Pro Českou republiku proto nestačí pouze podporovat nové technologie. Stejně důležité je zajistit, aby jejich rozvoj neoslaboval výrobu, na které stojí významná část českého hospodářství.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Aumovio – Oficiální hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí 2026; 2. Sdružení automobilového průmyslu – Výroba automobilů v ČR za první tři čtvrtletí 2026; 3. ACEA – Studie závislostí evropského automobilového průmyslu; 4. Reuters – Výrobci polovodičů varují před omezením dodávek automobilkám; 5. Reuters – Aumovio očekává růst cen čipů a dalších materiálů; 6. Reuters – Příležitosti evropských výrobců polovodičů v robotice a AI
