Svátek má: Naděžda

Politika

Velikost textu:

Vladimír Čermák: BISko, quo vadis?

Vladimír Čermák: BISko, quo vadis?

V listopadu 2017 předložila BIS výroční zprávu, která byla řadou oponentů odmítnuta jako minimálně nepřesná v některých bodech.

Vladimír Čermák
1. února 2019 - 07:20

Jeden z nich se prý týkal ovlivňování dění v ČR ze strany Ruska prostřednictvím výuky dějepisu ve školách ve prospěch rusofilství. Pravda je, že k textu této výroční zprávy nemáme jako řadoví občané přístup a jsme tedy odkázáni na určité dohady a komentáře „povolanějších“. Nicméně ředitel BIS Koudelka se 21. ledna ve svém sdělení pro Právo „BIS nechce přepisovat dějepis“ pokusil o určitou nápravu z tohoto plynoucích dezinformací, které si podle jeho sdělení „začaly žít vlastním životem“.

Ve skutečnosti – jak tento papaláš našich tajných služeb ve svém textu sdělil a co prý ukázal nějaký (blíže neidentifikovaný) výzkum České školní inspekce (není to zrovna instituce, která by prováděla solidní výzkumy v této oblasti) z roku 2016 - se to vše týká toho, že se jednalo jen o „poněkud nešťastně formulovanou poznámku o výuce moderních dějin na českých školách“. Podle jeho názoru poznámka neříkala nic jiného, než to, co prý dlouhodobě sdělují nejen  učitelé, ale i historici (!). Totiž, že se moderní dějiny neučí tolik, kolik by bylo zapotřebí. 

V tomto doplňku se ředitel BIS dopustil hned několika nepřesností. Jednak nejde o přepisování dějepisu, ale dějin. V tom je  přece jen trochu rozdíl. Dále jsem neslyšel, že by nějaký zdejší historik (natož učitel dějepisu) projevil znepokojení nad stavem výuky moderních dějin na našich školách. Především by asi musel nejdříve projevit znepokojení nad stavem historiografie v oblasti soudobých dějin. Dějepisectví se ve skutečnosti něčím takovým téměř nezabývá. Nebo snad máme - pane řediteli - považovat produkci takových pracovišť jako je ÚSTR ČR, ÚSD AV ČR či četných kateder na vysokých školách ve věci nedávné minulosti za něco, co by se seriózně a komplexně touto problematikou zabývalo?
   
Ředitel BIS projevil ve svém textu také zájem o to, aby občané chápali naši historii ve všech souvislostech, aby byli schopni čelit stále většímu informačnímu chaosu a rozlišovat dezinformace od reality. Také chce, aby čeští učitelé byli schopni připravovat české děti tak, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily. Je to jistě úctyhodné přání, ale od lidí jako on by bylo hezké, kdyby k tomu ještě vyložili svoji představu, jak toho dosáhnout, příp. jak k tomu chtějí pracovníci BIS přispět.

Docela rád bych věděl, co si myslí nejen o nejnovějších dějinách, ale třeba i o úloze katolické církve ve výkladu novověkých i jiných českých dějin (ale také těch soudobých), o roli šlechty (domácí i cizí – viz Lichtenštejn a jeho údajné restituční nároky). Zde zařadit odkaz na můj koment na toto téma. Pokud by se o to začal opravdu zajímat, zjistil by, že stojí v silně zaminovaném prostoru. Nejsme jako společnost v tom nijak osamělí.

Podobně jsou na tom nejen Rusové či Němci, ale třeba i Američané a jiné, větší i menší společnosti. Blížíme se k dalšímu velkému výročí našich dějin. Konkrétně k Listopadu 1989. Lze očekávat, že rozsahem dezinformací, kterými bude ovlivňováno domácí obyvatelstvo (tedy Koudelkovi občané) bude opět překonána dříve nastavená laťka ve směšování pravdy, polopravd a lží kolem výkladů toho, co se tenkrát dělo. 


Kdyby BIS fungovala tak, jak by fungovat měla, byla by možná ale situace v této oblasti jiná. Asi by neexistovalo tolik vlivových struktur, které nemají žádný opravdový zájem na tom, aby se veřejnost dověděla o tom, kdo se tehdy dostal k moci. kdo zde vládne a jak moc se nechce, aby se někdo dověděl, co bylo v pozadí někdejších listopadových událostí. Každý zdejší občan, tedy nejen pamětníci ale i ti mladší, tuší jak šel vývoj a kdo z toho všeho co nejvíc urval.

Kdyby BIS aspoň část své dnešní kapacity věnovala studiu těchto procesů, neměla by takové problémy s vlastní orientací v chaosu, který zde tehdy a hlavně potom propukl. Musela by ale opustit linii výkladu, že za vším jsou Rusové a východní mafie. Znamenalo by to pro ni přinejmenším to, že by musela výrazně přehodnotit tuto pohodlnou a silně zjednodušenou strategii. Každý, kdo jen trochu sleduje trajektorie vývoje ČR po roce 1989 (samozřejmě i dříve) si nemůže nevšimnout, jak to zde chodí.

Jaké západní firmy specializující se na propagandu a dezinformace zde spolupracují s jakými politickými subjekty zvláště před volbami, na ovlivňování volebních výsledků. Kolik západních (tedy tzv. spojeneckých) agentů působí - často ve významných pozicích v řízení různých organizací i samotných tajných služeb, nejspíše i v BIS samotné – v tomto státě. Srovnáme-li rozsah jejich nasazení s rozsahem ruských či čínských služeb, budeme asi i bez bisáckých analýz šokováni tím nepoměrem. Stejně tak z porovnáme-li rozsahu vlastnictví různých nemovitostí, menších i těch velkých zahraničními subjekty, je situace jasná. Pustíme-li se do analýz skrytých i zjevných intervencí zvenčí do vývoje české společnosti v poválečném období, bude to vše ještě jasnější. Existují četné oblasti domácího vývoje, kde existuje spousta interních zákazů něco takového zkoumat. Zkuste se třeba zabývat souvislostmi mezi vývojem české a izraelské společnosti v tomto období.
   
Za těchto okolností, by si p. Koudelka měl dát větší pozor na to, co jeho úřad ve svých výročních zprávách sděluje, a to nejen v poznámkách pod čarou. Nelze než konstatovat, že BIS sama funguje v řadě výkladů nejnovějších dějin ČR jako jeden z klíčových zdrojů dezinformací o tom, co se zde dělo i děje.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)