Ceny nafty v Česku v posledních týdnech prudce kolísají a spolu s nimi se znovu otevírá spor o roli státu na trhu s pohonnými hmotami. Zatímco burzovní ceny v Rotterdamu klesají, na čerpacích stanicích se jejich propad ne vždy promítá automaticky. Právě to byl podle části ekonomů problém už v roce 2022, kdy tehdejší Fialova vláda vsadila hlavně na snížení daní a tržní mechanismy. Současná vláda naproti tomu sáhla k přímému zásahu. Vedle daňových úlev zavedla i stropování cen a marží, čímž výrazně změnila způsob, jakým se vývoj na burzách přelévá do cen pro řidiče.
Situaci a rozdílné postupy bývalé vlády Petra Fialy a současné vlády premiéra Andreje Babiše rozebral ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, který naznačuje, že právě absence stropování v roce 2022 vedla k tomu, že zlevnění na burzách se do cen u čerpacích stanic promítalo jen omezeně. Naopak nynější zásah vlády podle něj nutí čerpací stanice reagovat rychleji a výrazněji, takže až polovinu aktuálního poklesu cen nafty lze přičíst právě stropům.
„Stropování nyní snižuje cenu nafty v ČR zhruba o 4 Kč/l, indikují data z roku 2022, kdy neprobíhalo. Nafta za poslední dva týdny zlevnila o 8 Kč/l, z toho až polovinu poklesu mají na svědomí stropy, zbytek redukce spotřební daně a pokles burzovní ceny
Nafta v Česku zlevnila za uplynulých 14 dní o přibližně osm korun na litr. Z toho až polovinu tohoto zlevnění má na svědomí vládní stropování cen pohonných hmot, vyjdeme-li z dat roku 2022, kdy se sice snižovala spotřební daň z nafty, ale bez stropování.
Ale popořadě. Dne 7. dubna 2026, poslední den před zahájením stropování, se nafta dle dat CCS prodávala průměrně celorepublikově za 48,52 Kč/l. Včera pro ni platil vládní strop 40,86 Kč/l, takže lze odhadovat, že se v průměru prodávala za cenu kolem 40,50 Kč/l (například čerpací stanice Tank ONO ji včera celorepublikově prodávaly za 39,50 Kč/l). To je tedy věru zlevnění o přibližně 8 Kč/l za dva týdny.
O kolik by nafta zlevnila, pokud by vláda její cenu nestropovala? Abychom to mohli odhadnout, je třeba se vydat do listopadu 2022. Tehdy totiž na burze v Rotterdamu cena velkoobchodní nafty v přepočtu do korun zlevnila v podobném rozsahu jako v uplynulých dvou týdnech.
Konkrétně, ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila velkoobchodní nafta v Rotterdamu v přepočtu do korun o zhruba 22 procent, plyne z dat agentury Bloomberg. To je srovnatelný údaj s rozsahem zlevnění zhruba 26 procent, které velkoobchodní nafta vykazuje v Rotterdamu v přepočtu do české měny za dny 7. až 21. dubna 2026.
Přitom ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila nafta u českých čerpacích stanic dle dat CCS ze 46,94 Kč/l na 44,49 Kč/l, tedy o 2,45 Kč/l. Pokud by se tedy toto tempo zlevňování u českých čerpacích stanic v uplynulých dvou týdnech opakovalo, nafta v průměru zlevní nikoli o zhruba osm korun na litr, ale o 2,50 až tři koruny na litr.
Je ovšem třeba zohlednit efekt nynějšího snížení spotřební daně z nafty o 1,94 Kč/l (bez DPH). Snížení platilo v uplynulých dvou týdnech a na snížení konečné ceny nafty se samozřejmě také podílí. Z jak velké části?
Když Fialova vláda snižovala spotřební daň z nafty o 1,50 Kč/l (bez DPH) k 1. červnu 2022, snížila se cena nafty do 3. června toho roku o zhruba 1,15 Kč/l, ukazují data CCS. Takže pokud čerpadláři promítli letos snížení spotřební daně do konečných cen ve stejném rozsahu jako přes čtyřmi lety, toto snížení se na celkovém zlevnění nafty podílí z necelé půldruhé koruny na litr.
Pokud by tedy čerpadláři letos v dubnu promítali snížení spotřební daně a zlevnění na burze v Rotterdamu do cen nafty plně srovnatelným tempem a v plně srovnatelném rozsahu jako v červnu, resp. listopadu roku 2022, zlevní v uplynulých dvou týdnech nafta u čerpacích stanic v rozsahu od 4 do 4,50 Kč/l. Takže lze uzavřít, že stropování cen, které roku 2022 neprobíhalo, se na zlevnění nafty podílí až do výše čtyři korun na litr, tedy až ve výši celé jedné poloviny zlevnění nafty u českých čerpacích stanic v ČR z uplynulých dvou týdnů. Bez něj by tedy nafta byla ke včerejšímu dni v průměru o 3,50 až 4 Kč/l dražší, než ve skutečnosti byla.
Když ještě stropování cen pohonných hmot v platnosti nebylo a také ještě nedošlo na snížení spotřební daně z nafty, letos v březnu, vzrostla za daný měsíc v Česku cena nafty nejvíce ze všech zemí EU, o zhruba 28 procent, plyne z dat Eurostatu.
Čeští čerpadláři totiž v březnu v rámci takzvané tiché oligopolní koluze využili příběhu války v Íránu, aby zejména u dálnic šponovali marže paliv více, než je obvyklé. A více než čerpadláři v jiných zemích EU. Tento fenomén se označuje jako maržová inflace. V roce 2022 se projevoval například u tuzemských obchodních řetězců.
Tichou koluzi čerpacích stanic v ČR ukončilo právě stropování cen pohonných hmot, zahájené před dvěma týdny. Od té doby musí čerpací stanice promítat vývoj tržních cen burzovních a velkoobchodních do svých koncových cen věrněji a rychleji, takže se prostor pro mimořádné, koluzivní navyšování marží podstatně zúžil, což tedy nafty motoristům i celé ekonomice zlevňuje o právě až ony výše zmíněné čtyři koruny na litr,“ napsal na sociální síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
