Evropská komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act – DMA). Jde o první sankci vůči společnosti podle tohoto evropského předpisu, který vstoupil v platnost s cílem omezit dominantní postavení největších digitálních platforem a posílit hospodářskou soutěž.
Komise rozdělila pokutu na dvě části. První ve výši 460 milionů eur se týká způsobu, jakým Google ve svém vyhledávači zvýhodňoval vlastní služby, například v oblasti internetového nakupování, hotelových rezervací nebo vyhledávání letů. Druhá část ve výši 430 milionů eur souvisí s obchodem Google Play, kde podle Komise společnost omezovala vývojáře aplikací při informování uživatelů o alternativních možnostech nákupu mimo platební systém Google Play.
Ve hře je víc než „jen" pokuta
Nařízení DMA ukládá takzvaným „strážcům přístupu“ (gatekeepers) povinnost vytvářet spravedlivější podmínky pro hospodářskou soutěž. Evropská komise tvrdí, že provozovatelé největších digitálních platforem nesmějí zvýhodňovat vlastní služby pouze proto, že ovládají vyhledávač nebo distribuční platformu.
V případě Googlu dospěla Komise k závěru, že vlastní služby byly ve výsledcích vyhledávání systematicky zvýhodňovány před konkurenčními nabídkami. Současně podle vyšetřování neměli vývojáři dostatečnou možnost informovat zákazníky o levnějších způsobech nákupu mimo obchod Google Play. Evropská komise proto společnosti nařídila, aby obě praktiky ukončila a uvedla své služby do souladu s pravidly DMA.
Google s rozhodnutím nesouhlasí. Společnost uvedla, že evropské požadavky mohou vést ke zhoršení uživatelské zkušenosti, omezení některých funkcí i ke snížení bezpečnosti digitálních služeb. Firma zároveň oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá, a současně pokračuje v jednání s Evropskou komisí o technických úpravách svých služeb.
Evropa pokračuje v regulaci velkých platforem
Význam tohoto případu přesahuje samotnou výši pokuty. Evropská unie v posledních letech postupně zavádí nová pravidla pro fungování největších technologických společností. Vedle nařízení DMA jde také o Akt o digitálních službách (DSA) a novou legislativu upravující oblast umělé inteligence.
Tyto kroky současně vyvolávají napětí ve vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Část amerických politiků dlouhodobě tvrdí, že evropská regulace dopadá především na americké technologické společnosti. Evropská komise naopak zdůrazňuje, že pravidla platí pro všechny podniky splňující zákonem stanovená kritéria bez ohledu na zemi jejich původu.
Rozhodnutí vůči Googlu navazuje na dlouhou řadu antimonopolních řízení vedených Evropskou komisí proti velkým technologickým společnostem. Současná sankce tak nepředstavuje ojedinělý případ, ale další krok evropské politiky zaměřené na posílení hospodářské soutěže v digitálním prostředí.
Výsledek tohoto sporu může ovlivnit nejen fungování internetového vyhledávání a obchodů s mobilními aplikacemi, ale také budoucí podobu digitální ekonomiky. Evropská unie se snaží prosadit model, v němž velikost digitální platformy sama o sobě nesmí představovat konkurenční výhodu. To, zda se tento přístup prosadí i mimo Evropu, bude jednou z důležitých otázek vývoje světové digitální ekonomiky.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. https://digital-strategy.ec.
