Když se hovoří o válce na Ukrajině, pozornost se soustředí především na frontovou linii, Černé moře nebo ruské zázemí. Události posledních dnů ale ukazují, že konflikt se postupně rozšiřuje i do oblastí, které byly dosud považovány za relativně bezpečné. Jednou z nich je Kaspické moře – největší vnitrozemská vodní plocha světa.
Právě zde podle ukrajinských představitelů zasáhly bezpilotní prostředky dvě plavidla, která měla přepravovat vojenský materiál mezi Íránem a Ruskem. Írán však tvrdí, že terčem útoku byla obchodní loď převážející železo z ruského Astrachaně do íránského přístavu Anzalí. Okolnosti incidentu zatím nebyly nezávisle potvrzeny.
Samotná událost ale upozorňuje na mnohem významnější skutečnost. Kaspické moře se stává jedním z klíčových logistických uzlů nově vznikajícího strategického partnerství mezi Moskvou a Teheránem.
Obchodní cesta získává vojenský význam
Význam Kaspického moře v posledních měsících výrazně vzrostl. Omezení dopravy přes některé íránské přístavy v Perském zálivu i rostoucí tlak západních sankcí vedly k tomu, že severní spojení mezi Ruskem a Íránem získalo zcela nový význam.
Přes Kaspické moře dnes proudí obilí, ocel, průmyslové výrobky i energetické suroviny. Současně jde o důležitou část širšího Mezinárodního severo-jižního dopravního koridoru (International North–South Transport Corridor – INSTC), který má propojit Rusko, Írán, Indii a další státy jižní Asie alternativní trasou mimo tradiční námořní cesty.
Vedle obchodního významu získává koridor také stále větší strategickou hodnotu. Podle západních zpravodajských hodnocení byly právě přes Kaspické moře v minulých letech přepravovány íránské bezpilotní letouny Šáhid určené pro Rusko. Moskva následně zahájila jejich licenční výrobu na svém území. Spojené státy již dříve rovněž upozorňovaly na možné dodávky íránských balistických raket touto trasou, což Teherán opakovaně odmítl.
Právě proto představují případné útoky na kaspické lodní spojení pro Ukrajinu více než jen jednotlivou vojenskou operaci. Jejich cílem může být narušení logistického řetězce, který podporuje ruskou válečnou výrobu.
Propojují se dva dosud oddělené konflikty
Události v Kaspickém moři ukazují širší proměnu současných ozbrojených konfliktů. Moderní válka se stále méně omezuje na samotné bojiště a stále více zasahuje výrobní závody, energetickou infrastrukturu, železnice, přístavy i obchodní koridory.
Ukrajina dlouhodobě upozorňuje, že Írán vedle Severní Koreje patří mezi významné partnery Ruska při dodávkách vojenských technologií. Útoky na dopravní trasy proto mohou představovat snahu oslabit nejen ruské ozbrojené síly, ale i celý systém jejich zahraničního zásobování.
Načasování operace navíc přitahuje pozornost. Prezident Vladimir Zelenskij v těchto dnech jedná ve Washingtonu s prezidentem Donaldem Trumpem o pokračování americké podpory Ukrajině. Součástí ukrajinské argumentace jsou také tvrzení, že Rusko mělo Íránu poskytovat satelitní informace využitelné při útocích proti americkým cílům na Blízkém východě. Ani tato tvrzení zatím nebyla veřejně nezávisle potvrzena.
Právě zde se oba konflikty začínají strategicky prolínat. Válka na Ukrajině již není pouze evropskou záležitostí a napětí mezi Spojenými státy a Íránem se současně promítá do podpory, kterou Teherán poskytuje Moskvě. Kaspické moře se tak mění z regionální obchodní cesty v prostor, jehož význam dalece přesahuje hranice pěti pobřežních států.
Pro západní bezpečnostní analytiky je to další připomínka, že budoucí konflikty se budou stále častěji odehrávat kolem logistických uzlů a strategických dopravních koridorů. Kontrola obchodních tras může mít pro výsledek války podobný význam jako úspěch na samotném bojišti.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. https://edition.cnn.com/
