Tak jsem si pro vás tentokrát připravil něco suchých dat a čísel, z nichž nejlépe pochopíte, komu a o co v této „při“ jde, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Podle veřejných zdrojů je orientační spotřeba elektřiny Středočeského kraje pro 540.000 domácností regionu ~8.48 TWh/rok (odhad výpočtu z dat o spotřebě ČR + hladině spotřeby na obyvatele).
Při růstu cen za emisní povolenky přímé náklady za energii na jednu domácnost vzrostou o cca 5.000 – 10.000 kč ročně. Tyto údaje, které se různí podle zdrojů, ale nezahrnují všeobecný nárůst cen ostatních nákladů domácností. Počínaje dopravou přes potraviny až po spotřební zboží. Tady už se odhady pohybují ve sféře spekulací, a proto se jimi nyní nebudu zabývat.
Nezapomínejme, že v současné situaci, kdy firmy odchází z ČR podnikat do zahraničí, kde je stabilní právní prostředí, levnější energie a podpora podnikání ze strany státu (například současné USA) bude stále více lidí přicházet o zaměstnání a bude tedy odkázáno na podporu. Tedy máme proti sobě stoupající náklady a klesající zdroje. Dopad na životní úroveň obyvatel (nejen) středočeského) kraje bude přinejmenším citelný.
Otázka ale je někde jinde. Co za to může?
Podle mého názoru šílená, nezodpovědná, totálně aktivistická a pavědecká fantasmagorie Green Dealu a ostatních klimaalarmistických teorií. Skutečná, nezávislá věda marně upozorňuje, že klimatické změny lidská činnost může ovlivnit pouze nepatrně.
Podívejme se, kolik celkem naše vlády vynaložily od roku 2005 na zavedení a podporu OZE (podle mne to znamená Občasné zdroje energie):
Velmi stručné shrnutí „celkového účtu“
Celkem (ČR 2005–2024/2035): ≈ 610 – 830 miliard Kč!
Stojí za to připomenout, že toto vše zaplatili a zaplatí naši občané na svých účtech za energii a ze svých daní. V těchto obrovských nákladech samozřejmě nejsou zahrnuty peníze, které utratila EU na propagaci zelené energetické sebevraždy, namátkou oněch 7 miliard eur, které utratil Franz Timmermans na ovlivnění nálady členských států EU k prosazení Green Dealu, prostřednictvím různých institucí a neziskových organizací. Marně čekám na zprávu o jeho trestním stíhání.
Výše uvedené sumy nezahrnují nikterak malé náklady na ekologickou likvidaci „olétaných“ vrtulí větrných elektráren ani opotřebovaných solárních panelů. Je jich opravdu hodně a nevím o tom, že by se kolem této problematiky rozvinula např.na ministerstvu životního prostředí nějaká diskuze, jako například kolem zálohování PET lahví. Téměř každé domácnosti se dotkne také nařízení o energetické náročnosti budov, o jehož důsledcích se žádná širší diskuze rovněž nevedla.
Postoje našich předchozích vlád k výrobě elektřiny snad nejlépe ilustruje následující příklad:
Zatímco zásoby energetického uhlí máme na cca 100 let, tak za frenetického potlesku ekoaktivistů přestavujeme uhelné elektrárny na zemní plyn, který nemáme skoro vůbec a budeme jej muset draze dovážet především z USA. Mají tito aktivisté vůbec představu, jakou uhlíkovou stopu za sebou nechává těžba, zkapalnění, doprava přes oceán, opětovné zplynění? Mimochodem, dobře odsířená uhelná elektrárna narušuje své okolí minimálně a navíc je zdrojem popílku a sádrovce, které jsou vítanými komponenty stavebních materiálů.
Zatímco zásoby energetického uhlí máme na cca 100 let, tak za frenetického potlesku ekoaktivistů přestavujeme uhelné elektrárny na zemní plyn, který nemáme skoro vůbec a budeme jej muset draze dovážet především z USA. Mají tito aktivisté vůbec představu, jakou uhlíkovou stopu za sebou nechává těžba, zkapalnění, doprava přes oceán, opětovné zplynění? Mimochodem, dobře odsířená uhelná elektrárna narušuje své okolí minimálně a navíc je zdrojem popílku a sádrovce, které jsou vítanými komponenty stavebních materiálů.
Naše doly na černé uhlí se zavírají, ale dováží se uhlí z Austrálie. Uzavírají se i doly na hnědé uhlí v severních Čechách, které se zaplavují vodou a nikdo neřeší, že ke zdrojům kritických a strategických prvků, které se nachází pod vytěženými slojemi, se už nikdo nikdy nedostane. Budeme je muset dovážet z Číny, zase přes půl zeměkoule.
Středočeský kraj se svým počtem obyvatel a domácností, které budou nárůstem cen nejvíce postiženy, může tento vývoj pomoci zvrátit, když se postaví proti další podpoře zejména větrných a solárních elektráren.
Musíme si otevřeně přiznat, že větrné a solární elektrárny nám levné a stabilní dodávky elektřiny nezajistí. Tyto zdroje jsou nestabilní, a proto je nutné mít za ně v síti záložní zdroje (většinou uhelné či plynové elektrárny), tedy na stejný výkon dvě elektrárny, místo jedné. Dále jsou potřeba různá další opatření na stabilizaci sítě (posilování vedení, zahušťování rozvoden, bateriová úložiště, mařiče atp.). Navíc jsou podmínky pro výrobu elektrické energie z těchto zdrojů v ČR podstatně horší, než někde kde neustále fouká vítr, či po většinu roku svítí slunce. Ale náklady na vybudování těchto elektráren jsou zhruba stejné všude. Tím pádem je výroba elektřiny z nestabilních obnovitelných zdrojů v našich podmínkách drahá a nikoliv levná, jak je nám předkládáno. Zde je dobré připomenout, že otázka dostatku a ceny elektřiny jde napříč politickým spektrem a občané by si měli všímat, jak se kdo k této naprosto zásadní věci postaví.
Pokud se nepletu, bude to jedna z klíčových otázek i pro nastupující vládu, ať už bude nakonec složena jakkoli. Protože tady nejde o nějaké pravo -, levo, středovo-, nýbrž o energetické přežití našich obyvatel.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
