V srpnu 2025 učinila Ruská federace krok, který může dramaticky ovlivnit bezpečnostní architekturu nejen východní Evropy, ale i celého euroatlantického prostoru. Kreml oficiálně oznámil, že se již nebude řídit pravidly Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF Treaty). Tato dohoda, uzavřená v roce 1987 mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, měla za cíl odstranit celou třídu raket, které byly považovány za obzvlášť destabilizující kvůli své schopnosti zasáhnout cíle v krátkém čase a s potenciálně jadernou hlavicí.

Spojené státy se z INF stáhly již v roce 2019 za vlády prezidenta Trumpa s odkazem na opakované porušování smlouvy ze strany Moskvy. Přesto Rusko až dosud deklarovalo, že bude dodržovat jednostranné moratorium a nebude tyto typy raket rozmísťovat. Tato zdrženlivost nyní končí. V červenci totiž ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko nejenže ukončuje jakékoliv závazky plynoucí z INF, ale zároveň spouští masovou výrobu nové generace raket Ořešnik.

Ořešnik je balistická střela středního doletu, která podle ruských tvrzení dosahuje rychlosti desetinásobku rychlosti zvuku, což ji zařazuje do kategorie hypersonických zbraní. Taková rychlost výrazně snižuje čas reakce protivníka, přičemž současně komplikuje jakoukoliv možnost obrany. Moskva navíc tvrdí, že raketa je „nepolapitelná“ a její účinky při konvenčním použití mohou být srovnatelné s jaderným úderem. Přesné technické údaje nejsou veřejně známé, avšak už samotná skutečnost, že zbraň překračuje parametry definované smlouvou INF, představuje zásadní porušení mezinárodního řádu.

Jedna ze znepokojivých zpráv zazněla už v červnu, kdy Putin prohlásil, že tyto nové rakety budou rozmístěny v Bělorusku do konce roku. Běloruské území je z vojenského hlediska klíčové, neboť umožňuje pokrytí téměř celé východní a střední Evropy. V dosahu se ocitají nejen Kyjev a Varšava, ale také Berlín, Vilnius, Riga či Tallinn. Geografická blízkost kombinovaná s hypersonickou rychlostí zvyšuje riziko tzv. náhlého nebo omylového úderu, neboť cílové státy budou mít jen minimální čas na rozhodování o případné odpovědi. Nejednoznačnost v povaze nesené hlavice, zda jde o konvenční, nebo jadernou. Navíc zvyšuje riziko špatné interpretace a následné eskalace do jaderného konfliktu.

Zásadní otázkou zůstává, jaký účel Ořešniky skutečně mají. Podle analýzy think-tanku Robert Lansing Institute se jedná o technologii, která umožňuje tzv. flexibilní eskalaci, tedy strategii, kterou Rusko uplatňuje již delší dobu. Ta spočívá ve schopnosti rychlého, ničivého zásahu, který má protivníka donutit k ústupu bez nutnosti plnohodnotného nasazení jaderného arzenálu. Tato doktrína, známá jako „eskalace k deeskalaci“, přitom nevylučuje použití jaderných zbraní v počáteční fázi konfliktu, pokud by to vedlo ke strategickému zisku.

Podle Bethany Elliottové z britského serveru UnHerd není ruský krok jen prázdným gestem nebo reakcí na americké jaderné ponorky v evropských vodách. Cílem Moskvy je pravděpodobně vytvořit nový druh tlaku na Západ v souvislosti s pokračující podporou Ukrajině.

„Bylo by snadné a uklidňující považovat to za další z prázdných hrozeb. Ale bylo by to i chybné,“ uvedla Elliottová. Ořešnik podle ní představuje zbraň, která může zásadně změnit průběh války na Ukrajině, zejména pokud dojde k jejímu nasazení v reálném boji s plnou výzbrojí.

K prvnímu použití Ořešniku došlo již v listopadu 2024 při útoku na ukrajinské město Dnipro. Raketa tehdy nenesla výbušnou hlavici, šlo patrně o testovací úder nebo symbolické varování. Masová výroba však svědčí o tom, že Kreml počítá s jejich strategickým i taktickým nasazením. Otázkou zůstává, zda je Rusko schopno splnit technologické sliby, které s tímto projektem spojuje. V minulosti totiž docházelo ke značnému přehánění ohledně schopností některých ruských zbraní. Pokud by však deklarované parametry Ořešniku byly alespoň zčásti pravdivé, jednalo by se o zásadní změnu rovnováhy sil na východní frontě.

Psali jsme: Ztracená důvěra. Ukrajinci se k Zelenskému obracejí zády

Za současné situace je tedy třeba chápat ruské odstoupení od INF nikoliv jako izolovaný diplomatický krok, ale jako součást širší strategie, jejímž cílem je kombinace vojenského tlaku a politického zastrašování. Hrozba, že Ořešniky budou použity k útokům nejen na ukrajinské vojenské cíle, ale také jako prostředek nátlaku vůči evropským městům, je reálná.

„Očekávejte další kroky,“ komentoval situaci ruský vicepremiér a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Tato výhrůžka byla adresována „všem našim protivníkům“ a podle expertů nemířila na Washington, ale na Kyjev, Berlín a další evropská hlavní města.

Ruský návrat k rozmísťování raket středního doletu znamená konec jedné éry kontroly zbrojení. Bez smluvních omezení se opět otevírá prostor pro jaderné vydírání, zvyšuje se riziko neúmyslné eskalace a současně klesá schopnost předvídat další kroky ruského vedení. V době, kdy se mezinárodní společenství potýká s řadou krizí, od klimatické změny po ekonomické nerovnosti, přináší tato změna navíc jedno z největších bezpečnostních rizik od konce studené války. Evropští lídři se tak musí znovu vážně zabývat otázkou obrany, protivzdušné ochrany i politické soudržnosti, protože konfrontace, která se nyní formuje, může být rychlejší, zákeřnější a technologicky pokročilejší než kdy dřív.

(Chmelík, UnHerd.com, foto: zai)