V jihokorejském přístavním městě Pusan se odehrálo setkání, které přitáhlo pozornost celého světa. Čínský prezident Si Ťin-pching a bývalý americký prezident Donald Trump se po delší době znovu sešli tváří v tvář. Jejich rozhovor byl podle obou stran úspěšný, přesto zůstává otázkou, co se za uzavřenými dveřmi skutečně projednávalo.
Zatímco většina západních médií se soustředila na to, že jednání opomenulo téma války na Ukrajině, podle publicisty Pavla Šika to nebyla náhoda. Hlavním cílem nebyla diplomacie ani geopolitika, ale čistě obchodní dohoda, která může ovlivnit globální ekonomické vztahy. Trump a Si podle něj jednali především o obchodu s technologiemi, nerostnými surovinami a zemědělskými komoditami.
Pavel Šik ve svém komentáři rozkrývá pozadí těchto jednání a vysvětluje, proč Spojené státy tlačí na Čínu kvůli kurzu její měny. Popisuje, jak čínská vláda uměle udržuje hodnotu yuanu, aby posilovala export a chránila svůj hospodářský růst. Zároveň upozorňuje, že dohoda mezi oběma mocnostmi má hlubší smysl, než se na první pohled zdá. Přináší pohled, v němž se střetává svět byznysu, politiky i čínské trpělivosti.
„Čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pusanu v Jižní Koreji setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem... což je opravdu přelomové. Podle mého názoru média, která zmiňují v jednání chybějící téma Ukrajiny, vůbec nepochopila, že u obou státníků je Ukrajina tématem s podřadnou prioritou a nikdy nebylo plánováno se o ní bavit. Šlo jen a pouze o byznys.
I tlaky Trumpa na neodebírání ruských uhlovodíků v principu podle mě slouží jen jako páka pro jiná nevyřčená obchodní témata a to ve vztahu nejen k Číně, ale i Indii.
Zůstávám u svého názoru, že dlouhodobá snaha amerického ministra financí Bessenta je tlak na Čínu, aby uvolnila dohled a umělé řízení kurzu čínského Yuanu. Jenže to je pro čínského draka, který nemá rád překvapení a má rád stabilní hospodářský růst, prakticky nemožné.
Pozitiva umělé regulace měny pro Čínu jsou, že je to silně proexportní (ceny čínských výrobků jsou automaticky na světových trzích nižší) a pro silně zadluženou ekonomiku, kterou Čína je, je to i nástroj stability vůči inflaci. Ale je to také hodně nebezpečné. Čím více zvyšují USA cla, tím více musí Čína - pro zachování exportního růstu - tlačit hodnotu yuanu dolů a zároveň odolávat nájezdům burzovních spekulantů. Takže to je i důvod obrovských objemů čínských devizových rezerv, které různě kolísají, ale zatím jich má Čína víc než dost.
Na otázku, zdali je to fér nebo nefér je vlastně podobně těžká odpověď jako na otázku čínského státního bezpečnostního systému z pohledu lidskoprávního. Z našeho nebo amerického pohledu je to ekonomicky samozřejmě nefér. Čína nám dnes ničí náš průmysl, ale neměli bychom zapomínat, že jsme to Číně kvůli vlastní chamtivosti umožnili. Byl to Západ, který využíval levnou práci milionů Číňanů kvůli vlastnímu bohatství.
Z čínského pohledu je to nutnost. Boháči vás dobrovolně nepustí mezi sebe, ale jsou často arogantní a přehlednou, že jim někdo nechce jen sloužit, ale také zbohatnout. A proto musí občas hrát trochu vyšší hru a částečně nefér, nedržet se pravidel, které boháči nastavili, aby se status quo nezměnilo. A jelikož znají některé finanční měnové hry, které silné hospodářské systémy zvládnou, ale křehkým by mohly srazit vaz, snaží se s klasickou čínskou trpělivostí chránit svůj hospodářský růst a rostoucí blahobyt.
Zpět ke zmíněné schůzce. Podle mého jsou veškeré spekulace, zdali z jednání vyšel Trump nebo Si vítězně, mylné. Čína na rok přestane brzdit vývoj vzácných zemin a bude opět nakupovat americkou sóju. Trump přestane sankcionovat čínské firmy, přestane dělat problémy čínským lodím, stanoví (i z čínského pohledu) rozumná cla, sníží cla na prekurzory fentanylu, které se sice používají i k výrobě drogy, ale jinak mají obrovskou škálu využití ve farmacii, výrobě plastů, barev, agrochemie nebo kosmetice a Čína je jejich celosvětový výrobce číslo jedna, a podle mého došlo i na čipy od nVidia, o které má Čína zájem, ale o tom nikdo veřejně mluvit nebude. Čína dle mého už delší dobu chápe, že svět se změnil a diverzifikovat je nutné, proto jsou pro ni stále důležitější asijské trhy.
Zajímavé je, že jak Trump dle amerických médií, tak Si dle čínské státní televize, označili jednání za úspěšná, tzn byznys byl dohodnutý.
A ohledně té Ukrajiny? Oba podle mého ví, že se blížíme vyvrcholení, tj dobytí všech Ruskem anektovaných oblastí a pak přijde na řadu odložená dohoda,“ napsal na sociální síti facebook publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik.
(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: sky news)
