V čase, kdy se frontová linie na východě Ukrajiny nebezpečně hroutí a ruské jednotky hlásí nové územní zisky, překvapil ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij veřejnost výrokem, že jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jsou „bezcenná“, pokud nebudou podpořena silnějším tlakem Západu. Zároveň opětovně požádal o navýšení vojenské a finanční pomoci ze strany západních spojenců, především Spojených států a členských zemí NATO.

Zelenskij v uplynulých dnech navrhl uspořádat summit ve formátu „Trump–Putin–Zelenskij“. Tento návrh přichází v době, kdy Rusko urychluje své ofenzivy a stupňuje raketové i dronové útoky na Kyjev. Prezident Ukrajiny přiznal, že ruské síly soustředily více než 50 000 vojáků u severní hranice, zejména v okolí oblasti Sumy. 

„Pokud se Putin necítí dobře při bilaterálním jednání, nebo pokud si všichni přejí trojstranný formát, nemám s tím problém. Jsem připraven na jakoukoli formu,“ řekl Zelenskij.

Reakce Moskvy byla chladná a podezřívavá. Podle kremelských představitelů se Zelensky tímto návrhem pouze snaží o „posílení své legitimity“ a „zisk politického vlivu“ vložením se do debaty, která je podle Ruska primárně mezi Moskvou a Washingtonem. Ruské ministerstvo zahraničí označilo Zelenského návrh za „propagandistické gesto bez diplomatického významu“.


Ukrajinský prezident se podle pozorovatelů cítí být odsunut na vedlejší kolej. Jeho ostrá slova o „bezcennosti“ jednání přichází poté, co vyšlo najevo, že skutečné diplomatické rozhovory se odehrávají především mezi Spojenými státy a Ruskem... a bez něj.

Válka na Ukrajině mezitím nabrala charakter vyčerpávajícího opotřebovacího konfliktu, v němž má Rusko zjevně strategickou výhodu. Jak uvádí server ZeroHedge, „ukrajinská armáda je na pokraji zhroucení, což je jediný důvod, proč Zelensky vůbec zvažuje možnost mírových rozhovorů“. Prezident zároveň přiznal, že bez další podpory ze strany NATO Ukrajina nemá reálnou šanci zastavit ruský postup.

Zelenského frustraci zvyšuje i fakt, že technologické vedení války fakticky převzaly státy NATO. Jak článek ZeroHedge podotýká, „celá ukrajinská zpravodajská síť je závislá na průzkumných systémech NATO a přesné útoky na dlouhou vzdálenost jsou bez podpory satelitního navádění ze Západu nemyslitelné“. Ukrajina se tak podle některých analytiků stala zástupným bojištěm, zatímco přímé rozhodování o diplomatických řešeních se odehrává mimo ni.

Americký prezident Donald Trump se snaží sehrát roli mírotvorce a navrhuje diplomatické řešení. Jeho přístup kombinuje „cukr a bič“, tedy pobídky i sankce pro obě strany. Avšak jak upozorňuje článek, „může být již příliš pozdě na dohodu, protože ani jedna vláda nemá skutečný zájem na realistickém kompromisu“.


Zelenskij však nadále trvá na tom, že „veškeré území zabrané Rusy musí být vráceno Ukrajině“. Tento požadavek však analytici označují za nerealistický v aktuální situaci, kdy Rusko posiluje své vojenské postavení, zatímco evropské státy váhají s přímou vojenskou intervencí.

Bez zapojení Spojených států amerických nejsou evropské armády připraveny čelit Rusku v drsném typu boje, který se dnes odehrává na ukrajinské půdě. Většina evropských armád je koncipována na manévrovou válku, nikoli na statickou opotřebovací bitvu s masivními dělostřeleckými kapacitami.

Vývoj na ukrajinském bojišti a v diplomatickém zákulisí ukazuje na hlubokou krizi nejen vojenskou, ale i politickou. A ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij se ocitá v roli prezidenta, který ztrácí jak vojenskou sílu, tak diplomatický vliv. Západní partneři začínají být rozděleni, zatímco někteří volají po dalším vyzbrojování Kyjeva, jiní tajně připravují mírová řešení bez jeho účasti.

Zelenského výrok o „bezcennosti“ jednání s Putinem tak lze chápat jako zoufalý apel, kterým je přiznání slabosti i poslední snahu stát se znovu centrální postavou globální debaty o ukončení války.