Přednáška se koná ve středu 13. května 2026 v 17:17 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Přednáší Mgr. Jan Cvrček, Ph.D. 

Slavatové z Chlumu a Košumberka bývají, jakožto dědicové dominia pánů z Hradce, spojováni zejména s panstvími v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě, jako jsou Jindřichův Hradec a Telč. Tam se také nacházejí hlavní pohřebiště rodu, mimo jiné spojená s jezuitským řádem, který byl Slavaty mohutně podporován. Přestože Slavatové vlastnili i palác v Praze, jejich spojení s tímto městem nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. To platí také pro kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně při klášteru bosých karmelitánů, ve kterém byl jeden z předních oltářů osazen jejich erbem.

V rámci revize ostatků vyzvednutých z katakomb kostela v letech 1971 a 1999/2000 bylo zjištěno, že se zde nachází dosud nezdokumentovaná rodová krypta. Ta například u Ferdinanda Viléma, 3. vladaře domu hradeckého, posloužila pro dočasné uložení jeho těla před převozem do Jindřichova Hradce a jako místo trvalého uložení jeho vnitřních orgánů, ostatků jeho manželky i potomků z rodu Trauttmansdorffů. Byli zde také pohřbeni tři ze sedmi synů Jana Jiřího Jáchyma, 4. vladaře domu hradeckého, kteří představovali poslední generaci rodu.

Klášterní kroniky také odhalily dosud zcela neznámé podrobnosti o úmrtích a pohřbech Slavatů, zvláště zmíněných vladařů Ferdinanda Viléma a Jana Jiřího Jáchyma. Slavatové tedy významně podporovali nejen jezuity, ale i bosé karmelitány, přičemž jezuity podporovaly především ženy, zatímco bosé karmelitány zase muži. Ostatně poslední mužský příslušník rodu se stal členem řádu bosých karmelitánů, a nakonec i jeho představeným. To vedlo k mnoha napjatým situacím jak uvnitř rodiny, tak i mimo ni, zejména právě při pohřbech.

NovinkyVysočina.cz informovala Ilona Ampapová,  NPÚ ÚOP v Telči.