Systém se skládá z několika částí. Klíčová je síť zhruba 650 meteorologických stanic rozmístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Každá stanice se skládá z více prvků integrovaných ve výsledku do nepřehlédnutelného zařízení schopného monitorovat například rychlost a směr větru, množství srážek, teplotu či vlhkost vzduchu i vozovky, specialitou je také senzor dohlednosti pro určování viditelnosti například v mlze nebo hustém sněžení. Na meteostanice jsou pak navázané třeba kamery nebo proměnné dopravní značení, teploměry u vozovek a systémy liniového řízení dopravy. Všechna data zpracovává MIS schopný poznatky interpretovat v přehledných grafech včetně předpovědních modulů.
Jednotlivá čidla meteostanic jsou na stále vyšší úrovni. Například srážkoměr umí i rozlišit mrholení, kroupy nebo sněhovou vánici, zároveň určuje intenzitu srážek. Ještě dál jdou vozovková čidla – ta v reálném čase analyzují stav asfaltu a identifikují led, suchý sníh nebo typickou prosolenou a rozježděnou „břečku“. Kritická místa sledujeme i pod povrchem, konkrétně teplotními čidly zapuštěnými v hloubce 5 nebo 30 cm pod vozovkou za účelem upřesnění dynamiky promrzání povrchu (klíčové hlavně při oblevách nebo na začátku zimy, kdy se teplota vzduchu může drasticky lišit od teploty hlubších vrstev silnice).
Všechny informace z terénu se promítají k dispečerům, kteří v zimě drží nepřetržité směny 24 hodin denně. Pracovníci mají okamžitý přehled o tom, které úseky jsou již ošetřené, což usnadňuje přesné plánování výjezdů jednotlivých sypačů. Přestože telematické systémy poskytují neocenitelná data, slouží primárně jako expertní doporučení a finální rozhodnutí o konkrétním postupu zimní údržby je vždy v kompetenci dispečera – každý je pravidelně proškolován a v případě složitých situací může využít přímou konzultaci s meteorology.