„Habitatové stromy jsou označeny písmenem H a číslicemi kvůli evidenci. Jsou to stromy nějakým způsobem poškozené, například odlomením větví nebo bleskem a podobně. V místě poškození dochází k napadení dřeva houbami, vidíme jeho změnu struktury a tvrdosti, dřevo je i takové sypčejší. Houby ho rozkládají, na ně se navazují další organismy, od těch nejmenších rozkladačů, přes hmyz až po ptáky a drobnější savce. Mnohdy i přičiněním ptáků, právě díky menší tvrdosti dřeva, vzniknou dutiny a ptáci je využijí k zahnízdění. Pozorný návštěvník lesa si, zvláště pak na jaře, v listnatých lesích, jistě všimne i větší aktivity datlovitých a sov,“ popsal proces vedoucí referátu lesního hospodářství ze SVSMP Ladislav Jára.
Plzeňští lesníci budou žádat o dotaci z programu Ministerstva zemědělství České republiky na podporu habitatových stromů. „Je však třeba zdůraznit, že finanční podpora nebyla hlavním důvodem pro tato ochranná opatření, ostatně ekonomický efekt takto získaných prostředků není veliký. Zásadní roli hraje zmíněné zachování biologické rozmanitosti“ uzavřel Ladislav Jára.
V plzeňských městských parcích, například Borském, na Homolce, u Košuteckého jezírka a dalších, zůstávají takzvané doupné stromy, tedy bezpečná torza stromů bez suchých větví. „Jejich dutiny jsou v městském prostředí útočištěm pro velké skupiny živočichů, od hmyzu a pavouků až po větší druhy. Například v Borském parku v nich hnízdí datel černý, vyskytují se v nich různé druhy netopýrů,“ uvedl vedoucí oddělení péče o dřeviny SVSMP Petr Kuták.
Plzeňskénovinky.cz informovala Mgr. Hana Josefová za tiskové oddělení Magistrátu města Plzně.







