K jubileu turistům v těchto dnech nadělili novinku – zděný přístřešek nedaleko vstupní budovy, který poslouží pro pořádání občasných komorních vzdělávacích a kulturních akcí a zároveň jako zázemí pro cyklisty. „Stále častější cykloturisté mířící do jeskyní dosud měli jedinou možnost přivazovat si kola k zábradlí podél přístupové cesty od lázní, což leckdy zavazelo lidem, kteří se potřebovali zábradlí přidržovat. Tento problém je konečně vyřešen,“ říká vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Nový přístřešek byl postaven v místě opuštěné mezideponie odpadu z bývalé kotelny na tuhá paliva, ohraničené ohradou z rozpadajícího se kamenného zdiva. Ohrada byla demolována, přístřešek postaven jako krytý otevřený objekt s možností úkrytu před nepřízní počasí a odpočinku pro návštěvníky jeskyní i odložení jízdních kol. Přístřešek současně řeší opěrnou stěnu k zajištění skalního svahu. „A také zvyšuje potřebnou kapacitu prostoru pro návštěvníky, krytého před deštěm, ve dnech návštěvnické špičky, když krytá terasa před pokladnou nedostačuje. Jsme rádi, že se podařila investice pro zvýšení pohodlí výletníků,“ dodává ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Současně stavbaři opravili stávající přístupovou cestu a zpevněnou plochu na příjezdu k provozní budově, trasu dlouhoukteré jsou součástí nemovité kulturní památky Lázeňský park Teplice nad Bečvou. Asfaltový kryt ve špatném stavu nahradili žulovými kostkami skládanými do oblouku podle požadavku památkářů. Zpevněnou plochu mezi cestou a patou skalního svahu upravili mlatovým povrchem. Při protierozních opatřeních kvůli splavování půdního krytu na níže položenou část cesty použili stavaři podle pokynů Lesů ČR dřevní materiál z prořezávek, zejména akátové výmladky. Celková hodnota díla se všemi souvisejícími náklady vyšla na 7,5 milionu korun. Hlavním projektantem byl architekt Radim Musil, jako dodavatel vzešla z výběrového řízení firma TRE BAU Ostrava.
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla vybudována pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru, návštěvníci absolvují trasu dlouhou 375 metrů. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly.
ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá v lázních Teplice nad Bečvou k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast. Pravidelně v létě ožívá již více než 40 let interiér jeskyní současným výtvarným uměním. Loni například představil tvorbu sedmi mladých umělců s vazbou na Ostravu.
Olomouckénovinky.cz informoval Mgr. Pavel Gejdoš,tiskový mluvčí Správy jeskyní ČR.
(rp,olomouckenovinky.cz,foto:sjcr/Pavel Gejdoš)
