Podívejte se na britský The Economist. Píší o tom, že Západ je rozdělen na dva tábory - jeden nazývají „mírovou stranou", druhý „stranou spravedlnosti".
První tábor se chce dohodnout s Ruskem a ukončit co nejdříve válku. Nechtějí další umírání a nechtějí nekonečný konflikt s Ruskem, který má obrovské ekonomické a humanitární následky.
Druhý tábor nenávidí Rusko a chce s ním bojovat do posledního Ukrajince. Tváří se, že jim jde o spravedlnost (odplatu) vůči Rusku, ve skutečnosti je žene válečný byznys a rusofobie.
Do prvního tábora podle The Economistu patří nejsilnější státy EU v čele s Německem, Francií a Itálií. Stále častěji se však ozývají i mírové hlasy z USA.
Ještě před třemi týdny americký ministr obrany Lloyd Austin mluvil o tom, jak je třeba porazit a oslabit Rusko. Stejnou písničku pak opakovaly naše americké hlásné trouby jako Čaputová či Heger.
Pak Austinovi zavolal ruský ministr obrany Šojgu a Austin najednou hovoří o nezbytnosti „okamžitého příměří“. Zjevně už i v USA začínají chápat, že Rusko je nad jejich síly.
Rusko už ovládá pětinu Ukrajiny, vždyť se podívejte na mapu. Již téměř celé jižní pobřeží a celý Donbas. A v našem tisku dokola čteme o tom, jak Zelenskij vyhrává válku. Možná tak v jeho komediantské hlavě.
Do mírového tábora patří podle Economistu také legendární americký diplomat Henry Kissinger. Ne proto, že by miloval Rusko. Naopak. Je jen geopolitický realista.
Kissinger varuje před tím, aby se Rusko dostalo do trvalé aliance s Čínou – to by mohlo být pro Západ katastrofou. Stačí přemýšlet dva kroky dopředu.
The Economist vzpomíná, že do válečného, pardon, „spravedlivého" tábora patří východoevropské státy, hlavně Polsko a Pobaltí. A také Britové. Věční rusofobové.
Bohužel patří sem i slovenská vláda. A nejenže tím ničí životy vlastním občanům, ale oslabuje tím i slovenskou pozici v EU.
Protože pro nás jsou klíčové vztahy s evropskými mocnostmi jako je Německo či Francie a ne s nějakými liliputány z Pobaltí. A už vůbec ne s polskou PiS. Fakt super partneři - gratuluji.
O osudu Ukrajiny by měli rozhodnout Ukrajinci. Píše The Economist. Ale mnohomluvně dodává, že šance Ukrajinců závisí na západní pomoci- takže to zdaleka není jen o Ukrajincích.
A na Západě stále hlasitěji jsou slyšet hlasy o míru. Zatímco Budaj na Markíze vříská, že my ve Směru jsme „ruští lidé", neboť chceme mír, tak o míru už mluví celý svět.
Evropa bude muset najít cestu, jak spolu žít s Ruskem - dříve či později. To říká Macron. I to je „ruský agent"?
Nemá smysl číst slovenský liberální tisk ani poslouchat čaputovské válečné štváče. Podívejte se na The Economist, globalizátorský časopis, který nemocně nenávidí Rusko. Už i tomu to začíná docházet.
Nemá smysl číst slovenský liberální tisk ani poslouchat čaputovské válečné štváče. Podívejte se na The Economist, globalizátorský časopis, který nemocně nenávidí Rusko. Už i tomu to začíná docházet.
Karta se obrací... Ať zvítězí mír.
(rp,prvnizpravy.cz.fb,foto:arch.)
