„Politicko-bezpečnostní situace Kosovskou politickou scénu charakterizovalo i v roce 2018 dlouhodobé napětí mezi politickou reprezentací většinových kosovských Albánců a srbskou menšinou. Bezpečnostní situaci lze hodnotit jako stabilní, ale s řadou přetrvávajících rizik. V tomto ohledu patří k nejcitlivějším oblast severu Kosova, a to nejen kvůli mezietnickým vztahům, ale také z důvodu ovládnutí veřejného života organizovaným zločinem," píše se v informaci, kterou projedna Poslanecká sněmovna.
„Členství v EU a v NATO považuje Kosovo za svůj strategický cíl, který se těší vysoké podpoře veřejnosti. Jedním z klíčových předpokladů k naplnění kosovských evropských a euroatlantických integračních ambicí je pokračování dialogu s Bělehradem pod patronací EU, který by měl vyvrcholit uzavřením komplexní a právně závazné smlouvy o normalizaci vztahů. Pokroku však i během roku 2018 bránily dlouhodobě vyostřené politické vztahy související primárně s otázkou samosprávného a politického uspořádání v oblastech na severu Kosova, které většinově obývají etničtí Srbové. Obě strany měly přitom odlišné představy o reálné implementaci dohody o vzniku Asociace srbských obcí v Kosovu z roku 2015. Zatímco srbská strana a kosovští Srbové dlouhodobě usilují o to, aby se asociace stala politickým tělesem s rozhodovacími pravomocemi v určitých oblastech, kosovští představitelé chtějí asociaci s co nejslabším mandátem. V roce 2018 učinila kosovská vláda významné kroky směrem ke kontroverzní transformaci svých bezpečnostních sil na regulérní armádu. S tímto záměrem schválil kosovský parlament dne 14. prosince 2018 příslušné zákony, které vytvářejí právní rámec pro zahájení transformace Kosovských bezpečnostních sil. Z pohledu NATO se však jedná o jednostranný, nekonstruktivní krok, který je všeobecně vnímán jako obejití zástupců srbské menšiny, jejichž hlasy by byly potřeba k získání dvoutřetinové většiny k přijetí ústavního zákona, který je nutný pro změnu poslání a mandátu Kosovských bezpečnostních sil. Na základě tohoto kroku rozhodla Severoatlantická rada o přezkoumání aliančního angažmá s Kosovskými bezpečnostními silami. Aliance zdůraznila roli mise KFOR, která je primárně zodpovědná za zajištění bezpečnosti Kosova dle rezoluce RB OSN č. 1244/1999. Spolupráci s NATO i v roce 2018 limitovala skutečnost, že čtyři státy Aliance nadále neuznávaly nezávislost Kosova," píše se v Informaci.
„Praktická spolupráce s Aliancí probíhala prostřednictvím Poradního a styčného týmu NATO, jehož náplní byla podpora rozvoje kosovských bezpečnostních sil v tehdejší podobě. Bezpečnostní složky Kosova se i v roce 2018 intenzívně zabývaly hrozbou, kterou představovali domácí islamističtí radikálové a navrátilci ze Sýrie a Iráku, tzv. zahraniční bojovníci," je uvedeno v Informaci.
„Působení sil a prostředků rezortu MO v operaci JOINT ENTERPRISE Mandát pro působení sil a prostředků MO v Kosovu v operaci JOINT ENTERPRISE pro rok 2018 byl stanoven do 10 osob. Reálně v operaci působilo 9 vojáků, kteří plnili úkoly plynoucí z jejich zařazení na pozicích v rámci velitelství KFOR v Prištině," přečtete si v Informaci, kterou naleznete na webu Poslanecké sněmovny.
