"Na konferenci bylo možné členství Srbské republiky v NATO jednoznačně odmítnuto. Zcela jasně na ní vystoupil současný srbský ministr obrany Aleksandar Vulin, jenž konstatoval, že Srbsko se rozhodlo, že bude vojensky neutrální a že se nestane členem NATO ani za předpokladu, že by bylo poslední takovou zemí v Evropě. Uvedl dále, že se tak Srbové rozhodli nejen proto, že byli bombardováni, ale především z toho důvodu, že nikdy nebudou na příkaz někoho jiného dělat jiným národům to, co NATO udělalo jim. I srbský prezident Aleksandar Vučić při pietním shromáždění k uctění obětí agrese NATO, které se uskutečnilo v Niši, prohlásil, že Srbsko odmítá členství v NATO, a deklaroval neutralitu země," odpověděl Milan Krajča po návratu na otázku zda je reálné, aby Srbsko někdy vstoupilo do NATO.

"V době konání mezinárodní konference se v hlavním městě Srbska konalo i několik protestů a pietních aktů. Největší z nich se uskutečnily u pomníku dětským obětem agrese a památníku Věčný plamen, který je věnován civilním a vojenským obětem NATO. V souvislosti s výročím agrese NATO byla také zahájena výstava fotografií dokumentujících následky zločinného bombardování a uskutečnil se zde i mezinárodní festival dokumentárních filmů věnujících se tragickým událostem před 20 lety. Bělehradem také proběhli běžci účastnící se mezinárodního maratonu k uctění památky obětí agrese NATO proti Jugoslávii," připomenul  předseda Českého mírového hnutí Krajča ještě další události, které doprovázely konferenci v Bělehradě i mimo metropoli Srbska.

Kosovu, vytrženému ze Srbska, se nedaří dobře. Je tam 30procentní nezaměstnanost, lidé odcházejí pracovat do zahraničí. V čele stojí váleční zločinci. Jak to hodnotí běžní Srbové?

"Srbská provincie Kosovo je pochopitelně stále jedním z naprosto klíčových témat srbské politiky. Jednostranné vyhlášení tzv. Kosovské republiky před 11 lety je oprávněně považováno nejen na útok na suverenitu a územní integritu Srbska, ale i za nehorázné porušení mezinárodního práva, a zvláště pak rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244.  Zajímavé je, že jsem byl opakovaně zasvěceně dotazován na českou pozici k tzv. Kosovské republice. V Srbsku totiž sledují, že tato otázka je stále v Česku  diskutována a že i u představitelů naší země k ní není jednotný postoj. Nejednou jsem se tak setkal s přesvědčením, že se Česko může přidat k těm, které již zrušily své uznání tzv. Kosovské republiky. Je úkolem všech mírových sil v České republice se o to zasadit," má jasno Milan Krajča.